Zobrazení zdroje stránky Otevřenost a uzavřenost postojová

<span id="entry">otevřenost a uzavřenost postojová</span> – důležitá polární dimenze osobnosti, prvně koncipovaná ''M. Rokeachem'' v r. 1951. Vztahuje se na neschopnost či schopnost vytvářet nové systémy [[postoj|postojů]], přesvědčení, [[víra|víry]] (beliefs). Jedinec schopný přehodnocovat původní systémy a vytvářet nové je postojově otevřený, jedinec, který tak činí s obtížemi, případně vůbec ne, vykazuje ''postojovou uzavřenost''. K experimentálnímu měření této polární dimenze zkonstruoval ''Rokeach'' [[testy psychologické|psychologický test]] ve formě škály. Umístění na pólu s nejnižším skóre indikuje postojovou otevřenost, umístění na opačném pólu postojovou uzavřenost. Testované osoby se vyjadřují k 58 položkám testu (ve standardní verzi), které umísťují na šestibodové škále směřující od silného souhlasu k silnému nesouhlasu (střed je vynechán). Příklady položek: „je přírozené, že se člověk lépe seznámí s myšlenkami, kterým věří, než s těmi, se kterými nesouhlasí“; „ze všech různých filozofií, které existují v tomto světě, je patrně pouze jediná, která je správná“; „dělat kompromisy s našimi odpůrci je nebezpečné, protože to obvykle vede ke zradě vlastní věci“; „skupina, která toleruje příliš mnoho názorových rozdílů ve vlastních řadách, nemůže dlouho existovat“. Vyšší míra souhlasu s takovými položkami indikuje postojovou uzavřenost. ''Rokeach'' analyzoval struktury různých postojových systémů (resp. systémů přesvědčení či víry) u různých vyhraněných skupin: katolíků, protestantů, liberálů, konzervativců, komunistů apod. Zjistil, že nezávisle na obsahu jsou systémy organizovány podle tří hlavních dimenzí: přesvědčení – odmítání; centrum – periferie; časová perspektiva. Při koncipování ''o. a u.p.'' vycházel z experimentů s jinými psychol. testy, jako jsou ''TAT'', ''Kohsovy kostky'', ''F-škála'' a škála rigidity, z experimentů s umělým broukem Doodlebugem, s klasickou a moderní hudbou apod., ale také z výzkumů předsudečného myšlení a chování (viz [[předsudek]]), způsobu myšlení vybraných skupin šachistů, hodnotových systémů a jejich změn, raných formativních zážitků v rodině (zejm. vlivu úzkosti), psychoanalytických [[mechanismy obranné|obranných mechanismů]] a v neposlední řadě z chování organizací (zvláště církví) v průběhu historie. Předpokládá, že pro většinu lidí ve většině situací se projevují společně dva soubory potřeb: potřeba vědět a potřeba vyhnout se úzkosti. Člověk je otevřen vůči informaci, nakolik je to možné, a odmítá ji, nakolik je to nutné. Jinými slovy, bez ohledu na to, jak se systém postojů člověka uzavírá, aby odrážel hrozbu a obavu, může nicméně sloužit jako kognitivní rámec pro potřebu vědět, neboť subjektivní prožitek ''uzavřenosti postojové'' je podobný prožitku otevřenosti. Můžeme si představit systém postojů člověka jako mechanismus k uspokojování potřeb způsobem, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Svět lze zkreslit a zúžit do jakékoliv vyhovující podoby a zároveň si zachovat iluzi, že mu rozumíme. A je-li postojově uzavřená mysl mimořádně odolná vůči změně, pak to může být nejen proto, že zmírňuje strach, ale i proto, že uspokojuje potřebu vědět. Zdá se, že extrém uzavřeného systému není ničím jiným než pevně propojeným pletivem psychoanalyticky definovaných obranných mechanismů organizovaných tak, aby tvořily kognitivní systém, a určených k zaštítění zranitelné mysli. Podle ''Rokeacha'' míra postojové uzavřenosti je u jedince zvyšována úzkostí v rodinné atmosféře v jeho formativních letech a současně i mírou celospol. ohrožení, nebo přinejmenším ohrožení soc. vrstvy, do níž jedinec náleží.

Studium ''o. a u. p.'' vede především k těmto závěrům: ''1.'' čím je postojový systém otevřenější, tím ''a)'' zhodnocování a jednání člověka probíhá závisleji na vlastních hodnotách informace v souladu s vnitřními strukturálními požadavky situace, ''b)'' člověk je veden ve svých činech více vnitřními seberealizujícími silami a méně je veden skrytými silami iracionálními, ''c)'' spíše je schopen odporovat tlakům z vnějších zdrojů vyžadujících, aby jednal v souladu s jejich přáními, ''d)'' více síly by měl mít k tomu, aby se bránil vnějšímu posilování, [[odměna a trest|odměnám a trestům]]; ''2.'' čím je postojový systém uzavřenější, tím ''a)'' je pro člověka obtížnější rozlišovat mezi informací o světě a informací o zdroji (v rozsahu, v jakém člověk nemůže rozlišovat oba druhy informace získané od zdroje, nemůže také svobodně přijímat, hodnotit a jednat v duchu vnitřních požadavků informace), ''b)'' člověk je více vystaven tlaku, odměnám a trestům uděleným mu zdrojem proto, aby jednal tak, jak si přeje zdroj, ''c)'' člověk více zavrhuje opačné názory, a tím menší je míra propojenosti mezi jeho jednotlivými subsystémy postojů a názorů (systémy jsou tedy izolovanější), ''d)'' větší je nepoměr mezi jeho vědomostmi o jevech hodnocených pozitivně a vědomostmi o jevech hodnocených negativně (kterým se člověk postojově uzavřený programově či intuitivně vyhýbá).

<div class="translations">
<span lang="en">open and closed mind</span>
<span lang="fr">caractère ouvert et fermé des/aux attitudes</span>
<span lang="de">open and closed mind</span>
<span lang="it">carattere aperto e chiuso</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Krech, D.'' – ''Crutchfield, R. S.'' – ''Ballachey, E. L.'': (1962) Člověk v spoločnosti. Bratislava 1968; ''Robinson, J. P.'' – ''Shaver, P. R.'': Measures of Social Psychological Attitudes. Ann Arbor-Michigan 1973; ''Rokeach, M.'': The Open and Closed Mind. New York 1960.

''[[:Kategorie:Aut: Bakalář Eduard|Eduard Bakalář]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Bakalář Eduard]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]