Zobrazení zdroje stránky Profesionalizace

<span id="entry">profesionalizace</span> – proces, během něhož určité zaměstnání nebo pracovní role, které až dosud neplatily za [[profese|profesi]], získávají tento atribut. Protože profese všeobecně zaujímají vyšší místo na žebříčku rozvrstvení (stratifikace) pracovních míst, možno ''p.'' považovat také za vzestup (vertikální mobilitu) celých pracovních odvětví. Z tohoto důvodu je ''p.'' na evrop. Západě a v USA často cílem vědomého úsilí zájmových organizací zaměstnanců. Snahu stát se profesí projevují např. různé kategorie ošetřovatelského personálu ve zdravotní službě, které (vzhledem k tradičnímu užšímu chápání termínu profese než v Čechách) nejsou mezi ''profesionály'' zařazovány. Poukazují na to, že jejich pracovní úkoly vyžadují odborné znalosti a zručnost, kterých lze nabýt jen soustavným studiem a praxí, které se potvrzují (certifikují) vysokoškolskými diplomy. V tomto zvl. případě je možno mít za to, že snahu o ''p.'' inspiroval příklad postavení lékařů. ''P.'' se však projevuje i u mnoha jiných zaměstnání, mezi nimiž můžeme uvést účetní, soudní znalce, programátory u datových bank, kontrolory letecké dopravy aj. Skupiny usilující o ''p.'' pokládají své snahy za úspěšné, jestliže se jim podaří prosadit zákonodárství, které jim vyhradí právo vykonávat své služby na výlučné, přesně stanovené bázi. Tento proces je však zpravidla velmi obtížný a zdlouhavý. Pro opravdovou, doslovnou ''p.'' je nezbytné uzákonit autonomii nové profese také v oboru disciplinárního řízení a dohledu na její výkon, tj. podřídit je „court of peers“, soudu vlastních kolegů. Posuzování kvality profesionálních služeb a vyšetřování a trestání přestupků proti profesionální etice, které mají své vzory v klasických profesích, jako je medicína a advokacie (kde tato pravomoc přísluší lékařským a advokátním komorám), se však novým profesím daří uskutečnit jen velmi zřídka.

Snahy o ''p.'', jichž v poslední době přibývá, jsou ve stratifikovaných pluralistických společnostech považovány za přirozené a legitimní, avšak někteří pozorovatelé a soc. kritici se znepokojují nad příliš velkým důrazem, který se přitom podle jejich názoru klade na formální akreditaci (certifikaci) školskými diplomy. V souvislosti s proudem [[profesionalismus|profesionalismu]] se dokonce mluví o „společnosti založené na diplomech“ (credential society). ''Hnutí za profesionalizaci'' je však vedle touhy po [[prestiž|prestiži]] patrně motivováno i jinými ohledy, mezi nimiž hraje úlohu i naděje na větší stálost pracovních míst, na příležitost k opravdové kariéře, tj. k životní dráze s dlouhodobými vyhlídkami a možnostmi pravidelného postupu. V bývalém Československu a jiných zemích východního bloku měl proces ''p.'' poněkud jinou podobu. V období [[socialismus reálný|reálného socialismu]] došlo k jakési řízené, formální ''p.'' pracovních oborů navazující na systém předepsaného vzdělání, resp. [[kvalifikace]]. Tím se rozšířil pojem profese, ale ubylo jejích rigorózních atributů a snížila se její prestiž. Význam profesních osvědčení přestal být zárukou perfektního zvládnutí oboru. Vznikla častá diskrepance mezi formálním osvědčením, příp. zastávaným pracovním místem a skutečnou profesionalitou vykonávané práce. Neobjevovalo se hnutí za ''p.'', ale volání po hodnocení výkonu bez ohledu na profesionální osvědčení. Vzhledem k tomuto vývoji se mohou v posttotalitních režimech objevit jiné nároky, jiný typ hnutí za ''p.'', např. za přehodnocení výkonnosti a náročnosti profesí, systému profesní přípravy a také částečně za navrácení původního smyslu pojmům profese, profesionalismus, profesionál. Běžně je ''p.'' chápána také jako proces přeměny [[amatér|amatéra]] v profesionála v mimozaměstnanecké sféře a není vždy přijímána jako pozitivní soc. jev, protože bývá spojena s komercializací příslušné činnosti (např. přeměna sportovců, sběratelů umění apod. v profesionály).

<div class="translations">
<span lang="en">professionalization</span>
<span lang="fr">professionnalisation</span>
<span lang="de">Professionalisierung</span>
<span lang="it">professionalizzazione</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Freeman, R.'': The Overeducated American. New York 1979; viz též [[profesionalismus]].

''[[:Kategorie:Aut: Suda Zdeněk|Zdeněk Suda]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Suda Zdeněk]]
[[Kategorie:Terminologie/výchova, vzdělání a povolání]]
[[Kategorie:VSgS]]