Peníze: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 9. 2020, 07:16

peníze – cokoli, co slouží jako běžně přijímaný prostředek směny či placení. Vlastnosti a funkce peněz jsou popsány v rámci teorie peněz. Podle metalistického pojetí peněz (Anne Robert J. Turgot, Nassau William) mají p. tu hodnotu, která odpovídá hodnotě jejich materiálu (např. jejich obsahu zlata). Podle nominalistického pojetí se platidlo stává p. jen tehdy, když je (státním prohlášením) všeobecně akceptováno. P. mají podobu: a) papírových p. a mincí, jejichž užívání se rozšířilo, protože jsou pohodlným prostředkem směny, jsou přenosné a lehce skladovatelné, b) bankovních p., což jsou šeky, vypisované na vklad v bance či jiné finanční instituci. Podíl bankovních p. na celkovém množství transakcí roste, zatímco podíl papírových p. a mincí se stále snižuje. P. mají 3 zákl. funkce: jsou prostředkem směny, zúčtovací jednotkou, uchovávají hodnotu. P. jako finanční transakce jsou v praxi spojeny s kult. ovlivňováním, protože se prostřednictvím směny produktů vytvářejí nové vzorce chování. Dochází k difúzi západního způsobu života (zábava, nápoje, oblékání apod.), která někdy bývá nazývána kulturním imperialismem.

V širším smyslu se socializační funkce p. projevuje v několika vztazích: 1. Neutralizací přímých a bezprostředních vazeb dochází jak k individualizaci, tak ke zespolečenštění v tom smyslu, že vznikají nové, rozšířené formy spol. vazeb a závislostí, nové donucení ke koordinaci, k začlenění a k přizpůsobování. Uvolnění bezprostředních vztahů k bližnímu je nahrazeno vazbou na neznámé a vzdálené. Soc.-normativní vazby jsou nahrazeny funkcionální závislostí a užším propojením na základě zájmů. Dochází k odosobnění povinností a závislostí, nikoliv k jejich zrušení. P. mohou fungovat jen tehdy, když vznikne měnová pospolitost jako útvar, jehož členové subjektivně pociťují, že patří dohromady. Spojuje je důvěre ve spol. řád a strukturu, obecně v systém, který zaručuje, že budou moci p. použít.

2. V tradičních společnostech existuje důvěra v pospolitost jako takovou. V používání p. s užitnou hodnotou se přesouvá v hodnotu na důvěru v hodnotu materiálu, v používání bankovek na důvěru ve schopnosti systému. Ta je tím větší, čím komplikovanější a nepřehlednější jsou funkcionální vztahy a čím méně je individuum schopné ovlivňovat průběh událostí. Důvěra tedy není založena na vědomostech. P. jsou nejvýznamnějším předpokladem spol. života, protože život v moderní společnosti může být jen stěží založen na neomezené zanlosti rozhodujících skutečností. Podle G. Simmela jsou peníze nejkoncentrovanější a nejvyhraněněší formou a výrazem důvěry ve státně-spol. organizaci a řád.

3. Zatímco čas v tzv. primitivní společnosti je vázán na přirozené a spol. události, v současnosti vzniká abstraktní, lineární a neutrální pojem času. Stejně tak se mění vztah k tělesnosti. Styk prostřednictvím p. je stykem bez tělesnosti, v něm klesá význam tělesné schránky, expresivních výrazů apod.

money monnaie Geld denaro

Nataša Bayerová
Ivo Bayer

Viz též heslo společnost kreditních karet, společnost monetární nebo společnost „zavšeplať“ v Petruskových Společnostech (2006)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">peníze</span> – cokoli, co slouží jako běžně přijímaný prostředek směny či placení. Vlastnosti a funkce peněz jsou popsány v rámci ''teorie peněz''. Podle metalistického pojetí peněz (''Anne Robert J. Turgot'', ''Nassau William'') mají ''p.'' tu hodnotu, která odpovídá hodnotě jejich materiálu (např. jejich obsahu zlata). Podle nominalistického pojetí se platidlo stává ''p.'' jen tehdy, když je (státním prohlášením) všeobecně akceptováno. ''P.'' mají podobu: ''a)'' papírových ''p.'' a mincí, jejichž užívání se rozšířilo, protože jsou pohodlným prostředkem směny, jsou přenosné a lehce skladovatelné, ''b)'' bankovních ''p.'', což jsou šeky, vypisované na vklad v bance či jiné finanční instituci. Podíl bankovních ''p.'' na celkovém množství transakcí roste, zatímco podíl papírových ''p.'' a mincí se stále snižuje. ''P.'' mají 3 zákl. funkce: jsou prostředkem ''směny'', zúčtovací jednotkou, uchovávají hodnotu. ''P.'' jako finanční transakce jsou v praxi spojeny s kult. ovlivňováním, protože se prostřednictvím směny produktů vytvářejí nové vzorce chování. Dochází k difúzi západního způsobu života (zábava, nápoje, oblékání apod.), která někdy bývá nazývána ''kulturním imperialismem''.
-V širším smyslu se socializační funkce ''p.'' projevuje v několika vztazích. ''1.'' Neutralizací přímých a bezprostředních vazeb dochází jak k individualizaci, tak ke zespolečenštění v tom smyslu, že vznikají nové, rozšířené formy spol. vazeb a závislostí, nové donucení ke koordinaci, k začlenění a k přizpůsobování. Uvolnění bezprostředních vztahů k bližnímu je nahrazeno vazbou na neznámé a vzdálené. Soc.-normativní vazby jsou nahrazeny funkcionální závislostí a užším propojením na základě [[zájem|zájmů]]. Dochází k odosobnění povinností a závislostí, nikoliv k jejich zrušení. ''P.'' mohou fungovat jen tehdy, když vznikne měnová pospolitost jako útvar, jehož členové subjektivně pociťují, že patří dohromady. Spojuje je důvěre ve spol. řád a strukturu, obecně v systém, který zaručuje, že budou moci''p.'' použít.
+V širším smyslu se socializační funkce ''p.'' projevuje v několika vztazích: ''1.'' Neutralizací přímých a bezprostředních vazeb dochází jak k individualizaci, tak ke zespolečenštění v tom smyslu, že vznikají nové, rozšířené formy spol. vazeb a závislostí, nové donucení ke koordinaci, k začlenění a k přizpůsobování. Uvolnění bezprostředních vztahů k bližnímu je nahrazeno vazbou na neznámé a vzdálené. Soc.-normativní vazby jsou nahrazeny funkcionální závislostí a užším propojením na základě [[zájem|zájmů]]. Dochází k odosobnění povinností a závislostí, nikoliv k jejich zrušení. ''P.'' mohou fungovat jen tehdy, když vznikne měnová pospolitost jako útvar, jehož členové subjektivně pociťují, že patří dohromady. Spojuje je důvěre ve spol. řád a strukturu, obecně v systém, který zaručuje, že budou moci ''p.'' použít.
 ''2.'' V tradičních společnostech existuje důvěra v pospolitost jako takovou. V používání ''p.'' s užitnou hodnotou se přesouvá v hodnotu na důvěru v hodnotu materiálu, v používání bankovek na důvěru ve schopnosti systému. Ta je tím větší, čím komplikovanější a nepřehlednější jsou  funkcionální vztahy a čím méně je individuum schopné ovlivňovat průběh událostí. Důvěra tedy není založena na vědomostech. ''P.'' jsou nejvýznamnějším předpokladem spol. života, protože život v moderní společnosti může být jen stěží založen na neomezené zanlosti rozhodujících skutečností. Podle ''G. Simmela'' jsou peníze nejkoncentrovanější a nejvyhraněněší formou a výrazem důvěry ve státně-spol. organizaci a řád.
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 [[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
+----
+<span class="see-also">Viz též heslo [[společnost kreditních karet (PSpol)|společnost kreditních karet]], [[společnost monetární (PSpol)|společnost monetární]] nebo [[společnost „zavšeplať“ (PSpol)|společnost „zavšeplať“]] v [[PSpol|Petruskových Společnostech (2006)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]