Principia media: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Mannheim, K.'': Man and Society in an Age of Reconstruction: Studies in Modern Social Structure. London 1940. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Mannheim, K.'': Man and Society in an Age of Reconstruction: Studies in Modern Social Structure. London 1940. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]] | [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]] | [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
principia media – (z lat. principium = původ, začátek, východisko; medium = prostředek, střed) – jakýsi přechod mezi tím, co je obecné a zákonité, a tím, co je jednotlivé a nahodilé, a to ontologicky i gnoseologicky, tedy úhrny objektivních konkrétních podmínek, které modifikují platnost a průběh obecné zákonitosti a zákonitosti střední úrovně obecnosti. Termín zavedl v 19. st. J. S. Mill, s-gicky jej rozpracoval zejm. K. Mannheim v kontextu své analýzy moderních společností přecházejících k plánování a řízení. Mannheim vychází z teze, že žádný soc. fenomém neexistuje obecně, ale vždy v určitém konkrétním světě, v určité stále koherentnější a současně stále umělejší struktuře, tedy v konkrétně hist. situovanosti časové a prostorové. Jednotlivé soc. jevy jsou sice neopakovatelné, nikoliv však proto, že by nepodléhaly žádné obecnější zákonitosti, ale proto, že jejich existence je výslednicí spolupůsobení obecné zákonitosti a toho, co Mannheim označuje termínem p.m. P.m. pozměňují platnost zákonitosti, která se v určité fázi jevila jako univerzální, v platnost časově podmíněnou, což Mannheim dokládá na některých jevech raného kapitalismu, které ztratily svou zdánlivou původní univerzálnost v souvislosti se vznikem monopolního kapitalismu, jako je např. změna povahy vztahu mezi nezaměstnaností a nespokojeností, omezení platnosti fundamentálního principu formálního práva jako produktu kapitalismu volné soutěže apod. P.m. jsou podle Mannheima neustále přítomna v běžném vědomí a určují horizonty myšlení běžného člověka. Jejich odhalování je však velmi obtížné jednak proto, že je lze přesněji identifikovat pouze ve stavu vznikání, jednak proto, že p.m. tvoří postupně složité strukturní celky. Idea p.m. byla nejprve se zájmem přijata některými ekonomy, např. A. Loewem (1935), i sociology, např. M. Ginsbergem (1934), dokonce i raným T. Parsonsem (1937), později upadla v zapomenutí a v soudobé s-gii se znovu objevuje zejm. v rámci fenomenologické s-gie jako problém typizace.
principia media principes moyens principia media principia media
Literatura: Mannheim, K.: Man and Society in an Age of Reconstruction: Studies in Modern Social Structure. London 1940.