Sektor hospodářský

sektor hospodářský – (z lat. sector = ten, kdo seká) – též ekonomický sektor, hospodářské odvětví či ekonomické odvětví – část ekonomiky odlišující se od jiných částí a tvořící z určitých hledisek celek. Nejběžnější je členění na sektory tržní, které zahrnují tu část ekon. aktivity, v které výrobci kryjí své náklady příjmy z prodeje statků a služeb, a na sektory netržní, ve kterých jsou náklady kryty z jiných zdrojů – např. z dobrovolných příspěvků veřejnosti, dobročinných akcí nebo z vládních příjmů, zejm. daní (pokud ale stát své výrobky a služby prodává, jedná se o tržní sektory). Z právního hlediska se rozlišuje soukromý sektor, který označuje tu část ekon. aktivity, která je v soukromých rukách domácností a firem, a veř. sektor, který zahrnuje produkci statků a služeb státními institucemi a znárodněným průmyslem. Z hlediska typu vyráběné produkce se s.h. člení např. na sektor zemědělský, průmyslový a sektor služeb. Pro s-gii s.h. představují sféry určitým způsobem (v závislosti na kritériích dělení sektorů) specifikované lidské vztahy, role, vzory chování, formální i neformální normy. Např. typy komunikačních vazeb, pravidla jednání i soc. problémy, resp. soc. důrazy, jsou v mnohém odlišné v tržních a netržních sektorech, zemědělský a průmyslový sektor se liší zejm. pracemi a spol. atmosférou i stylem života navazujícím na charakter práce a pracovní podmínky, v sektoru služeb vznikají specif. malé pracovní skupiny apod. Dělení na s.h. je ovšem pro s-gii jen zčásti využitelnou typologií, protože kritéria jsou primárně ekon. charakteru.

economic sector secteur économique Wirtschaftssektor settore economico

Literatura: Lipsey, R. G. – Steiner, P. O.: Economics. Cambridge 1963.

Irena Keményová