Auerhan Jan

Auerhan Jan

2. září 1880 v Leštině u Světlé (okr. Havlíčkův Brod)
9. června 1942 v Praze

Po ukončení gymnázia v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod) vystudoval na české Karlo-Ferdinandově univerzitě (viz Karlova univerzita v Praze) práva a národohospodářství (JUDr. 1904). Od roku 1906 působil v Zemské statistické kanceláři království českého, od roku 1919 ve Státním úřadu statistickém, kde byl od roku 1926 přednostou odboru a viceprezidentem, v letech 1929–39 prezidentem. V roce 1930 se na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy habilitoval z antropogeografie. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 požádal o penzionování. Dne 6. června 1942 byl těžce nemocný a téměř invalidní Auerhan zatčen a následně popraven. V roce 1947 byl in memoriam jmenován profesorem UK.

Od svých gymnaziálních let se hluboce zajímal o krajany žijící v zahraničí. Počínaje rokem 1906 postupně navštěvoval jednotlivé oblasti, kam krajané odešli: byl v Chorvatsku, v Banátu, v Bosně, v Polsku a na Volyni. Studoval zvláště kulturní zvyky, každodenní život krajanů a postavení menšin v jednotlivých evropských státech. Jeho články vycházely v časopisech Vyšehrad nebo Český lid. Od roku 1906 byl spolupracovníkem Národní rady české. Po vzniku samostatného Československa inicioval založení Československého ústavu zahraničního, který mapoval situaci zahraničních Čechů a Slováků a poskytoval jim podporu a pomoc. Stál v jeho čele v letech 1928–39; ústav byl po okupaci v březnu 1939 zrušen a jeho majetek zabaven. Auerhan se s několika spolupracovníky pokusil v práci pokračovat pod hlavičkou Domoviny zahraničních krajanů, ale i tato činnost musela být v roce 1941 zastavena; dokumenty byly předány do Náprstkova muzea.

Auerhan během své dlouholeté činnosti ve statistické službě publikoval ve Statistickém obzoru řadu odborných statí z různých oborů statistiky dle potřeb této instituce (např. k zemské samosprávě, stěhování obyvatelstva, statistice veřejných knihoven, k zemědělství a lesnictví). Patřil k předním statistikům své doby, statistiku vnímal jako službu státu, která při jeho řízení pomáhá tím, že podává co nejvěrnější obraz skutečných poměrů. Z dnešního pohledu jsou cenné zvlášť práce týkající se národnostní problematiky, zejména postavení menšin v Československu i v dalších zemích. Kromě studií o českých menšinách v jednotlivých evropských zemích vydal tři syntetické práce: v roce 1924 studii k postavení menšin v Evropě, v níž shrnul tehdy platnou menšinovou legislativu jednotlivých evropských států, v roce 1935 práci o jazykových menšinách v evropském zahraničí a v roce 1936 studii o Češích a Slovácích v zahraničí (v rámci Československé vlastivědy).

Knihy: Osudy českých emigrantů v Prusku, Polsku a Rusku (A. Hajn, Praha 1920); České osady na Volyni, na Krymu a na Kavkaze (A. Hajn, Praha 1920); Čechoslováci v Jugoslávii, Rumunsku, v Maďarsku a v Bulharsku (Melantrich, Praha 1921); Jazykové menšiny v Evropě (Nové Čechy, Praha 1924); Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí (Orbis, Praha 1935).

Studie: Jazykové menšiny ve Francii (Naše doba 1927); Hustota a vzrůst obyvatelstva na Moravském Slovácku v letech 1834–1930 (Statistický obzor 1932); Využití vojenských statistik pro vědecké účely (Statistický obzor 1934); Vliv železnice na vzrůst obyvatelstva okresních měst a ostatních obcí v Čechách v l. 1869–1930 (Statistický obzor 1934); Dlouhověkost jako hromadný zjev (Statistický obzor 1935, 1939–41); Výsledky trestní statistiky z r. 1931, zpracované z různých hledisek antropogeografických (Statistický obzor 1937); Několik zajímavých poznatků ze studia dlouhověkosti (Naše doba 1941).

Příspěvky ve sbornících: Češi a Slováci v zahraničí (Československá vlastivěda V. Sfinx – B. Janda, Praha 1936).

Literatura: Josef Hůrský: Univ. doc. Dr. Jan Auerhan: život a dílo (Zahraniční ústav, Praha 1946); Jaroslav Podzimek: 50 let od smrti Dr. Jana Auerhana (1880–1942) (Demografie 34, 1992, 2: 167–169).

Ludmila Fialová