Hrdina Josef

Hrdina Josef

26. února 1877 v Napajedlích (okr. Zlín)
23. března 1947 v Brně

Vystudoval právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz Karlova univerzita v Praze) (JUDr.) a působil jako státní úředník. V samostatném Československu byl úředníkem ministerstva veřejných prací, roku 1926 odešel do výslužby jako ministerský rada. V roce 1921 se rovněž habilitoval na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde přednášel československé správní právo a správní vědu. Přispíval do periodik Var, Pondělní noviny, Pásmo a Host, zaujímal silně levicové a prosovětské postoje.

Jeho novinářské příspěvky byly sršaté a pojmenování problémů je platné i dnes, mluvil-li o státním rozpočtu jako „hlavolamu a vládolamu“, o politických stranách majících ve znaku „měšec, koryto a zlaté tele“, o rozdělování úřadů „autoritám bez autority“, o úpadku parlamentarismu, který „vkládá obrovskou moc do rukou slabých“. Jeho popis mladé Československé republiky zní velmi aktuálně i pokud jde o zpolitizovanost veřejné správy, zavádění nových zbytečných úřednických funkcí a vysoké odměny různým !přednostům a radům“, nepřehlednou legislativu, přemrštěnost cen, za které stát nakupuje budovy či automobily, obecný stav nepotismu, protekcionismu a korupce. Konstatoval, že „bude-li se pohlížet na lidi nespokojené se současným stavem a kritisující jeho špatné stránky jako na nepřátele státu a ne jako nepřátele zlořádu, bude ovšem i dále práce o nápravu marna.“

V několika studiích psal se sympatiemi a značným idealismem o sovětském Rusku, s nelibostí konstatoval zmařenou příležitost ke světové revoluci v marxistickém duchu. S odvoláním na literu sovětské ústavy a deklarovaná pravidla ukazoval, že kritikové bolševismu pro metodu nechtějí vidět účel. Jde-li o osvobození všeho proletariátu, pak „příchod takové události provázen jest neobyčejnými příznaky a neobyčejnými oběťmi“. Komunistické hnutí přirovnával k nástupu křesťanství ve starověkém Římě, socialismus přitom byl ve výhodě, protože proti anarchii a krizím kapitalismu stavěl velkolepý jednotný plán. S odvoláním na vylíčení Lenina Maximem Gorkým ukazoval, že jeho tvrdost byla „jen rubem jeho lásky k člověku“.

Knihy: Nová hospodářská politika Ruska (Kniha, Praha 1923); Nové směry veřejné správy a politickohospodářská soustava sovětského Ruska (Var, Praha 1923); Stát, právo a třída (Praha 1923); Směrem k právu napříč životem (Večernice, Praha 1923); Vývoj sovětského Ruska po stránce politicko-právní (Vortel a Rejman, Praha 1924); Moc, demokracie a kultura (V. Petr, Praha 1925).

Literatura: J. Pinz: Úvod do právního myšlení a státovědy (OPS, Praha – Nymburk 2006).

Jiří Večerník