Paradox Meehlův

paradox Meehlův – (z řec. paradoxon = neočekávané, překvapivé tvrzení) – vztahuje se k situacím, kdy užíváme určité testy (baterie otázek či obecně určité indikátory) k predikci soc. situací, chování či k odhadu úrovně určitých jevů. Podstata p.M. spočívá v úvaze, že v mnoha případech učiníme méně chybných rozhodnutí tehdy, když se vyhneme užití validního testu. Jestliže např. aplikujeme nějaký test delikventního chování a dosáhneme výsledků uvedených v tabulce, celkový počet chybných predikcí se nesníží, ale naopak vzroste. Pokud předpokládáme, že se nikdo nedopustí ve sledované době delikventního činu, pak se zmýlíme pouze ve 100 případech, s použitím testu ve 240 případech. Nesnáze s užitím testu ještě vyniknou, zvážíme-li náklady testování a soc. či morální problémy, které s aplikací souvisejí. Nebezpečí p.M. je větší, pokud jde o predikci jevů, které se vyskytují jen zřídka. Naopak je poměrně malé, pokud je výskyt i absence jevu v populaci zhruba v rovnováze.

Meehl's paradox paradoxe de Meehl Meehls Paradox paradosso di Meehl

Literatura: Meehl, P. E.: Clinical versus Statistical Prediction. A Theoretical Analysis and a Rewiew of the Evidence. Minneapolis 1954; Meehl, P. E. – Rosen, A.: Antecedent Probability and Efficiency of Psychometric Signs, Patterns or Cutting Scores. Psychological Bulletin, III, 1955; Travers, R. M. W.: (1958) Úvod do pedagogického výzkumu. Praha 1969.

Jiří Linhart