Stát stavovský

stát stavovský – státní forma v čele s kolekt. orgánem tvořeným zástupci privilegovaných složek obyv., stavů. Podle některých historiků je s.s. předstupňem moderního konstitučního zřízení. Je to dualistické uspořádání: proti sobě stojí moc knížete a moc zemských stavů, přičemž soupeření se rozvíjí v oblasti daňové, správní, vojenské i zahraničně diplomatické. Se střídavými úspěchy takové státy existovaly po celé 14. a 15. st. a částečně i v 16. st. v různých zemích záp. a střední Evropy, aby nakonec převládla moc absolutních panovníků a absolutistický stát. Podíl stavů na vládě nebývá ve s.s. právně určen, vše záleží na měnící se mocenské konstelaci. Definitivní prohra stavů v soupeření s knížaty, k níž došlo ve většině evrop. zemí v průběhu 16. a 17. st., byla ze strany stavů zaviněna těžkopádností jejich způsobu správy, honbou za výnosnými úřady, vzájemnou rivalitou a tendencí ztotožňovat své partikulární zájmy se zájmy země jako celku. Za kladné rysy stavovského zřízení lze považovat odpor stavů proti drobení země v důsledku sňatkové politiky knížat, projevy stavovského nár. cítění i určitou demokratičnost smýšlení, jakkoli opět stavovsky limitovanou.

corporative state État des ordres Ständestaat Stato di ceti

Literatura: Georg von Below: Territorium und Stadt. München 1923.

Jan Keller