Patriotismus

patriotismus – (z řec. patriotes = rodák, krajan) – též vlastenectví – obecně znamená oddanost pospolitosti, k níž člověk náleží. Projevy tzv. lokálního patriotismu jsou mnohem staršího data než moderní nacionalismus; v rozvinuté podobě existovaly již v antice, kde tvořily součást pocitu kult. identity. Od 18. st. získává p. nový význam, který překračuje pouhou svázanost s rodným krajem. Vlast (patrie) označuje ideál svobodné země, o jejíchž osudech rozhodují samotní občané. Pocit vlastenectví se kryje s pocitem svobody, práv, ale i štěstí z toho, že člověk náleží do určité pospolitosti. Voltaire vysvětluje význam slova vlast jako „pospolitosti zájmů“ sdílené svobodnými občany. Pojem p. je tak úzce svázán s pojmy svoboda a humanita. Všechny tyto pojmy přitom vyjadřují různé aspekty téhož procesu – osvobození občanů ze jha absolutních monarchií. P. se stává výrazem pro osvícené veř. mínění, které je prodchnuto zájmem o veř. blaho a o humánní zákony (viz osvícenství). „Patriot“ je altruistickým přítelem svobody a lidskosti, myšlenka nár. výlučnosti zde ještě není patrna. Postupně se však pojem vlasti začíná plnit emotivním obsahem a patriotem se stává ten, kdo nezná nic sladšího, než zemřít pro svůj národ, který je vlastí. P. začíná slibovat těm, kdo jsou mu oddáni, lepší budoucnost, než jakou mohou očekávat ostatní, a vyžaduje za to oběti.

patriotism patriotisme Patriotismus patriottismo

Literatura: Kohn, H.: The Idea of Nationalism. A Study in its Origins and Background. New York 1944.

Jan Keller