Sociofonetika

sociofonetika – (z lat. societas = společnost; řec. fóné = hlas) – vědní obor na hranicích fonetiky a sociologie, který zkoumá vlivy spol. vývoje na zvukovou stránku jazyka i na jednotlivé zvukové prvky jazyka. Zabývá se zejm. souvislými mluvenými projevy. S. se vyvinula z aplikované fonetiky a z moderně pojatých dialektologických výzkumů skupin populace diferencovaných generačně i soc. v 60. l. 20. st. (viz též dialektologie). Ke vzniku této nové vědní oblasti vedla především snaha o komplexní mezioborové poznání soc. souvislostí jazykového projevu, soc. charakteristik uživatelů jazyka i situací jazykové komunikace a spol. hodnocení jazykových jevů. S. se opírá o současné sociolingvistické výzkumy a lze ji též považovat za součást sociolingvistiky. Využívá metody fonetického i s-gického výzkumu. S pojmem s. se nejčastěji setkáme u am. a bývalých sov. lingvistů (W. Labov, L. P. Krysin aj.). Problematikou s. se zabýval poprvé VIII. mezinárodní kongres fonetických věd v r. 1972.

sociophonetics socio-phonétique Soziophonetik sociofonetica

Růžena Buchtelová