Sociologie románu

sociologie románu – subdisciplína sociologie literatury rozpracovávaná v 60. l. zejm. Lucienem Goldmannem, který se pokusil ukázat, že na románu jako liter. žánru lze nejlépe doložit souvztažnost liter. formy a historie obecně a dějin ekonomiky. Zvl. Goldmann navázal na G. S. von Lukácse a R. N. Girarda, kteří se románem zabývali nikoliv pouze ze s-gického hlediska (podobně se např. L. Feuchtwanger zabýval hist. románem ve studii Desdemonin dům). Na románu lze doložit vztah mezi formou románu a strukturou soc. prostředí, v němž se tato forma vyvinula, tj. vztah románu jako žánru a moderní individualistické společnosti. Pro Goldmanna je román historií hledání autentických hodnot degradovaným způsobem v degradované společnosti. Lze vysledovat vztah mezi románovou formou a každodenním vztahem lidí k majetku a k sobě navzájem, protože forma románu je transpozicí každodenního života v individualistické společnosti, založené na trhu a výrobě pro trh, do oblasti literatury. Goldmann ve své s.r. aplikuje velmi důsledně principy tzv. genetického strukturalismu, jehož je spolutvůrcem vedle Jeana Piageta, který jej rozvinul v oblasti psychologie. Marx. inspirace a neomarx. souvislosti jsou zjevné. Goldmann se pokusil s.r. aplikovat jak na klasický román 19. st., tak na román moderní (Malraux, Kafka, Camus), jakož i na fr. tzv. nový román (Sarrautová, Robbe-Grillet). Na Goldmannův podnět u nás reagovali spíše z pozic liter. vědy N. Krausová, J. Štěpánková a J. O. Fischer.

sociology of novel sociologie du roman Romansoziologie sociologia del romanzo

Literatura: Girard, R. N.: Lež romantismu a pravda románu. Praha 1966; Goldmann, L.: Pour une sociologie du roman. Paris 1964; Goldmann, L.: Humanitní vědy a filosofie. Praha 1967; Lukács, G. S. von: Teorie románu. In: Metafyzika tragédie. Praha 1967; Problemes du sociologie du roman. Bruxelles 1963.

Miloslav Petrusek