Čapek Emil: Porovnání verzí
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
imported>Admin (Přidána poslední věta Emil Čapek je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.) |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | ||
[[Kategorie:SCSg]] | [[Kategorie:SCSg]] | ||
+ | ---- | ||
+ | Emil Čapek je autorem [[KBCSg:Čapek Emil|některých publikací]] v [[KBCSg|Knižní bibliografii české sociologie]]. |
Aktuální verze z 8. 12. 2018, 21:59
Čapek Emil
v Jičíně
v Praze
Po maturitě na gymnáziu v Jičíně vystudoval češtinu, francouzštinu a filosofii na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz Karlova univerzita v Praze), doktorát však nezískal. Po absolutoriu působil jako novinář, publicista a překladatel (A. Founilée, J. A. Komenský, G. W. Leibniz, R. Rolland ad.), politicky se angažoval v radikálně pokrokové straně, od roku 1908 ve straně státoprávně pokrokové, s níž v roce 1918 vstoupil do státoprávně-/národně-demokratické strany. Psal do Časopisu pokrokového studentstva, Samostatnosti, vedl časopisy Československé sjednocení a Nové Čechy (původně Pokroková revue). V období první republiky se výrazně angažoval v diskusích o reformě středoškolského vzdělávání a zaujala jej problematika populační statistiky, jejíž výsledky využíval v některých svých dílech. Jeho nejzávažnějším počinem na poli sociologie je kniha Politická příručka ČSR (1931), v níž interpretoval a kontextualizoval data z československých sčítání lidu. Došel k přesvědčení, že ještě počátkem 30. let „výsledky revoluce dosud se projevují, a že národnostní, náboženské a sociální poměry republiky nelze pokládati za tak pevně ustálené, jako v jiných zemích“, což mělo zásadní dopad na praktickou politiku, zejména na Slovensku. Ve 30. letech se začal věnovat komeniologii, v letech 1946–48 přednášel na nově zřízené pedagogické fakultě UK. Ve starší literatuře nesprávně uváděn také s křestním jménem Emanuel.
Knihy: Směr radikálně-pokrokový ve studentstvu 1898–1908 (Praha 1910; 2. vyd. 1912); K literatuře o dějinách studentstva: K jubileu pokrokového hnutí (Časopis pokrokového studentstva, Praha 1914); Politické poměry v čsl. republice (J. R. Vilímek, Praha 1924); Kniha proti vlastenectví: Rádl contra Palacký (Nové Čechy, Praha 1928); Literatura pokrokového hnutí: Bibliografická studie k vývoji moderní české kultury (Nové Čechy, Praha 1928); Reforma střední školy v ČSR (Nové Čechy, Praha 1929; anglicky 1929); Nová střední škola: Rodičům a učitelům (Praha 1930); Národní školství v ČSR: Statistická studie k školské reformě (Praha 1930); 100 hlasů o střední škole (Nové Čechy, Praha 1930); Politický vývoj a strany v Československé republice (Praha 1931; 2. vyd. 1935); Politická příručka ČSR: Sociologická studie (Praha 1931); Střední školství národnostních menšin v ČSR (Praha 1937); Znovuvzkříšení školství (V. Petr, Praha 1946); Stav školství a reforma (Orbis, Praha 1947); Jan Amos Komenský (SPN, Praha 1947; 2. vyd. 1957); Komenský vychovatel: Dvě studie (Dědictví Komenského, Praha 1948; 2. vyd. 1957).
Literatura: Pedagogická encyklopedie I. (Novina, Praha 1938); Zemřel dr. Emil Čapek (Časopis přátel starožitností českých 68, 1960: 167).
Emil Čapek je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.