Eugenika: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Sills, D. E.'' ed.: International Encyklopedia of the Social Sciences. New York 1968.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Sills, D. E.'' ed.: International Encyklopedia of the Social Sciences. New York 1968.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Kapr Jaroslav|Jaroslav Kapr]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Kapr Jaroslav|Jaroslav Kapr]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Kapr Jaroslav]]
 
[[Kategorie:Aut: Kapr Jaroslav]]
 
[[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]
 
[[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02

eugenika – (z řec. eu = dobře, genikos = rodový) – obor zabývající se ovlivňováním genetického kmene lidského rodu ve snaze působit na ty faktory (genetické i ostatní), které mohou ovlivnit fyzický a duševní vývoj budoucích generací. Někdy se téměř ve stejném významu užívají termíny genové inženýrství (koncentruje se na zavádění pozitivních změn) a genová terapie (zabývá se odstraňováním negativních změn). Za hist. předchůdce dnešní e. je považován angl. přírodovědec F. Galton, který chtěl zlepšit genetické vlastnosti příštích generací pomocí metod odvozených z experimentální genetiky, zejm. pokusů selekce jedinců (potenciálních rodičů), které byly zaměřeny ke zlepšení vlastností potomka i k vyloučení anomálií. Genetická intervence přináší množství soc. a etických problémů a také možnosti zneužití. V posledních letech se celá problematika rozvoje genetiky dostává do nové roviny, což má vliv na koncepce e.: 1. výrazně se zvýšily možnosti genetické diagnostiky (genetický kód je možno zjistit nejen studiem rodokmenů a rodinnou anamnézou, ale i vypracováním chromozómových map); 2. vznikly nové techniky zjišťování odchylek již v různých stadiích vývoje plodu; 3. počínají se objevovat možnosti praktických zásahů s očekávanými pozitivními účinky pro život jedince a zprostředkovaně i pro zlepšení kvality populace. Tyto zásahy jsou prováděny nejčastěji v rámci zdravotnictví a mají podobu: a) poradenství; b) léčebně preventivních zásahů s cílem zabránit komplikacím a vývojovým poruchám; c) represe (antikoncepce, interrupce, výjimečně sterilizace). Ukazuje se možnost chápat zděděné dispozice jako součást (prvek) zdravotního stavu člověka a podle toho s nimi zacházet, tj. vhodným zásahem je potlačit, oslabit, preventivně bránit jejich negativním projevům v nemoci a naopak ty, které jsou určitým potenciálem zdraví, vhodným způsobem rozvíjet. Stále však zůstává celá série vážných problémů etických, spojených s otázkami, kdo stanoví, co je vhodné a co ne, s malou jistotou v předvídání soc. důsledků genetických intervencí a v zamezení zneužití a podobně.

eugenics eugénique, eugénisme Eugenik eugenetica, eugenica

Literatura: Sills, D. E. ed.: International Encyklopedia of the Social Sciences. New York 1968.

Jaroslav Kapr