Dezintegrace sociální

dezintegrace sociální – proces narušení strukturální či funkční jednoty, směřování k celkovému rozpadu, event. zániku soc. skupiny, soc. systému. Při d.s. přestávají fungovat instituce, platit soc. vztahy, normy, vzorce chování, na nichž spočívala předchozí integrace. Ze soc. psychol. hlediska je d.s. takový stav, kdy jedinci ztrácejí spojení se skupinou, soc. závazný pocit sounáležitosti s ostatními (Fairchilo). V s-gii bývá však d.s. chápána také jako důsledek procesu sociální diferenciace. V s-gii rodiny bývá d.s. někdy ztotožňována se sociální dezorganizací. R. König označuje jako d.s. změnu poměru rodiny ke společnosti, při které se snižuje stupeň soc. integrace. Procesy d.s. nelze hodnotit výlučně negativně, neboť jsou nezbytným předpokladem vzniku nového celku, nové jednoty. D.s. nelze přesně definovat, protože neexistují obecně uznaná a srovnatelná kritéria pro optimální stav sociální integrace. Ale proces rozpadávání lze rozpoznat snadněji než mnohoznačné integrativní prvky a mechanismy, které podle K. Mannheima společnost potřebuje v procesu svého vývoje, formování, utváření pro umocnění a ozřejmění smyslu společného života. Pojem dezintegrace ve spojení s pojmy integrace a diferenciace používá obecná teorie systémů. V psychopatologii znamená tento pojem stav rozpadu osobnosti.

social disintegration désintégration sociale soziale Desintegration disintegrazione sociale

Literatura: König, R.: Materialien zur Soziologie der Familie. Bern 1966; Luhmann, N.: Soziale Systeme. Frankfurt a. M. 1984; Mannheim, K.: Mensch und Gesellschaft im Zeitalter des Umbaus. Darmstadt 1958.

Ivan Mucha