Kontext zdůvodnění: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Reichenbach, H.'': Elements of Symbolic Logic. New York 1948; ''Viceník, J.'': Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988; viz též [[neopozitivismus]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Reichenbach, H.'': Elements of Symbolic Logic. New York 1948; ''Viceník, J.'': Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988; viz též [[neopozitivismus]]. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Parusniková Zuzana|Zuzana Parusniková]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Parusniková Zuzana]] | [[Kategorie:Aut: Parusniková Zuzana]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]] | [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02
kontext zdůvodnění – termín, který se používá jako protiklad kontextu objevování (především v logickém pozitivismu) a vyjadřuje přísné rozlišení logické a psychol. stránky v poznání. Zatímco kontext objevování patří do oblasti psychologie, je k.z. doménou logické analýzy. Nezaměřuje se na proces formování věd. hypotéz a teorií, ale předkládá soubor pravidel pro jejich testování. Dichotomie kontextu objevování a k.z. se udržuje i v kritickém racionalismu. Ačkoli první Popperova práce nese titul Logika vědeckého objevu, jde spíše o nešťastný překlad původního něm. názvu Logik der Forschung do angličtiny (The Logic of Scientific Discovery). Systematickému testování se podrobují všechna tvrzení usilující o věd. relevanci. Antipsychol. nárok metodologie udržuje i další verze kritického racionalismu vypracovaná I. Lakatosem. Nicméně lze pozorovat důležitý posun v chápání k.z.: v logickém pozitivismu znamená výlučně logickou analýzu, u Poppera již širší metodol. záležitost a u Lakatose se uplatňují dokonce některé externí faktory. Snaha o udržení dichotomie mezi kontextem objevování a k.z. je společným jmenovatelem normativního pojetí metodologie. Naproti tomu existují tendence, které popírají význam k.z. a zdůrazňují prioritu živelného aspektu v procesu poznání (T. S. Kuhn, P. K. Feyerabend). Místo metodol. norem se klade do popředí role individ. a soc. psychologie v rozvoji a hodnocení poznání. Ve svém důsledku pak toto pojetí vede k odmítnutí možnosti racionální rekonstrukce poznání a k relativismu.
context of substantiation (justification) contexte de justification Kontext der Begründung contesto di giustificazione
Literatura: Reichenbach, H.: Elements of Symbolic Logic. New York 1948; Viceník, J.: Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988; viz též neopozitivismus.