Právo volební: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> viz [[volby]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> viz [[volby]]. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Broklová Eva|Eva Broklová]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Broklová Eva]] | [[Kategorie:Aut: Broklová Eva]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]] | [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
právo volební – právo občana účastnit se voleb, tj. dosazovat své zástupce do důležitých, většinou státních funkcí. Aktivní dosazovací právo může mít buď jediný člověk, nebo někteří lidé, nebo všichni (všeobecné p.v.). Rozdíl mezi právem všeobecným a omezeným je relativní: v obou případech mají dosazovací právo jen někteří. Platí-li projev každého voliče stejně, tj. znamená-li 1 hlas, mluvíme o rovném p.v. Mají-li projevy různých voličů různou váhu, je to volba nerovná – plurální p.v. (např. v bývalém Československu v r. 1968–1992 volby do Sněmovny národů, kdy větší počet čes. a menší počet slov. voličů volil stejný počet zástupců). Tajné p.v. musí být zajištěno proto, aby volební rozhodnutí voliče neznal nikdo jiný. Při přímém p.v. volí volič bezprostředně nositele mandátu. P.v. vzniklo v souvislosti s demokr. teorií 18. st. o tom, že zdrojem moci ve státě je lid. Rozšíření p.v. souvisí s procesem průmyslové revoluce a spol. diferenciace, kterou vyvolala. Diferenciace je spojena s rostoucími požadavky na právo podílet se na politice, s formováním děl. hnutí, jež v boji o p.v. vidělo klíč k nové a egalitárnější společnosti, s procesem nár. revolucí nebo vzniku národního státu, přičemž rozšíření p.v. bylo pokládáno za prostředek ke vtažení stále širších kruhů obyv. do jednoty nár. státu nebo bylo nabídnuto jako výměna za převzetí nár. povinnosti obyv. proti ohrožení zvenčí. Postupně byla odbourávána omezení týkající se příslušnosti ke spol. vrstvě, věku, pohlaví, majetnosti apod. (ještě v nedávné době bylo nerovné volební právo ve Velké Británii jako v poslední zemi – zrušení univerzitních voličů 1948). Všeobecné p.v. bylo zavedeno např. ve Francii v r. 1848 (v r. 1946 i pro ženy), v r. 1971 ve Švýcarsku, ve Španělsku poprvé v r. 1869 i pro ženy, podruhé r. 1907, pro ženy r. 1931, v r. 1877 v Řecku (v r. 1952 i pro ženy), v r. 1907 v Rakousku (r. 1918 i pro ženy), r. 1920 v Kanadě (pro muže i pro ženy), r. 1921 ve Švédsku (pro muže i pro ženy). V Československu bylo všeobecné p.v. zavedeno ústavou z r. 1920 pro muže i ženy.
right to vote droit d'élection Wahlrecht diritto di voto
Literatura: viz volby.