Epifenomenalismus: Porovnání verzí
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">epifenomenalismus</span> – (z řec. epi = nad, při; fainomenon = zjevující se; epiphenomenos = zdání) – biol., psychol. a fil. koncepce interpretující všechny duševní jevy pomocí fyziologických a biofyziologických procesů probíhajících v mozku a centrálním nervovém systému, popírající vliv myšlení i dalších duševních pochodů na [[tělo]]. Duševní pochody jsou pojaty jako „epifenoména“, tedy jako jevy bez vlastní, samostatné, nezávislé existence. Mezi nejznámější zastánce ''e.'' patří ''H. Maudelay'' a ''S. H. Hodgson''. Dnes má ''e.'' jen metodol. význam. Zkoumání anatomicko-fyziologických determinant jevů, jako jsou [[alkoholismus]], závislost na [[drogy|drogách]], agresivita (viz agrese) apod., kterými se ''e.'' zabýval, se dnes provádí komplementárním způsobem založeným především na soc. [[etiologie|etiologii]] a [[psychoanalýza|psychoanalýze]]. | + | <span id="entry">epifenomenalismus</span> – (z řec. epi = nad, při; fainomenon = zjevující se; epiphenomenos = zdání) – biol., psychol. a fil. koncepce interpretující všechny duševní jevy pomocí fyziologických a biofyziologických procesů probíhajících v mozku a centrálním nervovém systému, popírající vliv myšlení i dalších duševních pochodů na [[tělo]]. Duševní pochody jsou pojaty jako „epifenoména“, tedy jako jevy bez vlastní, samostatné, nezávislé existence. Mezi nejznámější zastánce ''e.'' patří ''H. Maudelay'' a ''S. H. Hodgson''. Dnes má ''e.'' jen metodol. význam. Zkoumání anatomicko-fyziologických determinant jevů, jako jsou [[alkoholismus]], závislost na [[drogy|drogách]], agresivita (viz [[agrese]]) apod., kterými se ''e.'' zabýval, se dnes provádí komplementárním způsobem založeným především na soc. [[etiologie|etiologii]] a [[psychoanalýza|psychoanalýze]]. |
<div class="translations"> | <div class="translations"> | ||
Aktuální verze z 21. 12. 2017, 13:53
epifenomenalismus – (z řec. epi = nad, při; fainomenon = zjevující se; epiphenomenos = zdání) – biol., psychol. a fil. koncepce interpretující všechny duševní jevy pomocí fyziologických a biofyziologických procesů probíhajících v mozku a centrálním nervovém systému, popírající vliv myšlení i dalších duševních pochodů na tělo. Duševní pochody jsou pojaty jako „epifenoména“, tedy jako jevy bez vlastní, samostatné, nezávislé existence. Mezi nejznámější zastánce e. patří H. Maudelay a S. H. Hodgson. Dnes má e. jen metodol. význam. Zkoumání anatomicko-fyziologických determinant jevů, jako jsou alkoholismus, závislost na drogách, agresivita (viz agrese) apod., kterými se e. zabýval, se dnes provádí komplementárním způsobem založeným především na soc. etiologii a psychoanalýze.
epiphenomenalism épiphénoménalisme Epiphänomenalismus epifenomenalismo