Sociologie izraelská: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">sociologie izraelská</span> – její začátky lze nalézt v Jeruzalémě ve 20. l. 20. st. na ''Hebrejské univerzitě'', kde v l. 1926–1943 působil jako profesor sociolog a demograf ''Arthur Ruppin'', který byl ovlivněn něm. židovským sociologem ''Eranzem Oppenheimerem'' a podobně jako ''Martin Buber'', který se považoval za sociologa, studoval a prosazoval ideu [[kibuc|kibuce]]. Moderní ''s.i.'' se ale začala se rozvíjet až v r. 1949, kdy byl na ''Hebrejské univerzitě'' otevřen ''Výzkumný sociologický seminář'', v jehož čele stál ''Samuel N. Eisenstadt'' a který systematicky zkoumal přistěhovalectví Židů do Izraele a jejich adaptaci v novém prostředí. V r. 1951 byly zveřejněny zákl. propozice ''s.i.'', jež platily pro řadu let. V r. 1954 ''Eisenstadt'' interpretoval a publikoval v angličtině údaje shromážděné ''Výzkumným seminářem'', a založil tím socio-historickou a komparativní orientaci ''s.i.'' (imigraci do Izraele srovnával s přistěhovalectvím jiných států, včetně USA). ''Výzkumný seminář'' byl přetvořen na ''Katedru sociologie''. Kromě ''M. Bubera'' a ''S. N. Eisenstadta'' zde pracovali ''Morris Ginsberg'', ''A. Tartakower'', ''Joseph Ben-David'', ''Ya'cov Katz'' a ''Yonina Talmon'', později ''Louis Guttman'', ''Yehudit Shuval'', ''Simon Herman'', ''Elihu Katz'' a ''Henry Rosenfeld''. ''Ben-David'', který se stal známým sociologem vědy, přednášel také na ''Chicagské univerzitě'' a na ''Kalifornské univerzitě'' v Berkeley. Na katedře ''Hebrejské univerzity'' se studovala soc. struktura Izraele. Byly vydány učebnice (1958, 1960, 1967), na nichž byl patrný vliv strukturálně funkcionálního přístupu. Moderní učebnice, určená především pro telavivské vysokoškoláky, byla vydána v r. 1986. V r. 1977 vyšla rozsáhlá studie o soc. historii Mandátní Palestiny (''I. L. Horowitz'' a ''M. Lissak''), v r. 1989 sociopolit. analýza Izraele. Od konce 50. l. byla s-gie přednášena také na telavivské pobočce ''Hebrejské univerzity'', která se později osamostatnila a rozvinula v největší akademickou instituci v Izraeli. Postupně vznikaly i další univerzity s výukou s-gie (v Haifě, v Ramat Ganu, v Beerševě). ''Izraelská sociologická asociace'' byla založena r. 1965 a působí i jako určitý druh odborové organizace.
+
<span id="entry">sociologie izraelská</span> – její začátky lze nalézt v Jeruzalémě ve 20. l. 20. st. na ''Hebrejské univerzitě'', kde v l. 1926–1943 působil jako profesor sociolog a demograf ''Arthur Ruppin'', který byl ovlivněn něm. židovským sociologem ''Eranzem Oppenheimerem'' a podobně jako ''Martin Buber'', který se považoval za sociologa, studoval a prosazoval ideu [[kibuc|kibuce]]. Moderní ''s.i.'' se ale začala se rozvíjet až v r. 1949, kdy byl na ''Hebrejské univerzitě'' otevřen ''Výzkumný sociologický seminář'', v jehož čele stál ''Shmuel N. Eisenstadt'' a který systematicky zkoumal přistěhovalectví Židů do Izraele a jejich adaptaci v novém prostředí. V r. 1951 byly zveřejněny zákl. propozice ''s.i.'', jež platily pro řadu let. V r. 1954 ''Eisenstadt'' interpretoval a publikoval v angličtině údaje shromážděné ''Výzkumným seminářem'', a založil tím socio-historickou a komparativní orientaci ''s.i.'' (imigraci do Izraele srovnával s přistěhovalectvím jiných států, včetně USA). ''Výzkumný seminář'' byl přetvořen na ''Katedru sociologie''. Kromě ''M. Bubera'' a ''S. N. Eisenstadta'' zde pracovali ''Morris Ginsberg'', ''A. Tartakower'', ''Joseph Ben-David'', ''Ya'cov Katz'' a ''Yonina Talmon'', později ''Louis Guttman'', ''Yehudit Shuval'', ''Simon Herman'', ''Elihu Katz'' a ''Henry Rosenfeld''. ''Ben-David'', který se stal známým sociologem vědy, přednášel také na ''Chicagské univerzitě'' a na ''Kalifornské univerzitě'' v Berkeley. Na katedře ''Hebrejské univerzity'' se studovala soc. struktura Izraele. Byly vydány učebnice (1958, 1960, 1967), na nichž byl patrný vliv strukturálně funkcionálního přístupu. Moderní učebnice, určená především pro telavivské vysokoškoláky, byla vydána v r. 1986. V r. 1977 vyšla rozsáhlá studie o soc. historii Mandátní Palestiny (''I. L. Horowitz'' a ''M. Lissak''), v r. 1989 sociopolit. analýza Izraele. Od konce 50. l. byla s-gie přednášena také na telavivské pobočce ''Hebrejské univerzity'', která se později osamostatnila a rozvinula v největší akademickou instituci v Izraeli. Postupně vznikaly i další univerzity s výukou s-gie (v Haifě, v Ramat Ganu, v Beerševě). ''Izraelská sociologická asociace'' byla založena r. 1965 a působí i jako určitý druh odborové organizace.
  
 
<div class="translations">
 
<div class="translations">
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kimmerling, B.'': Sociology, Ideology and Nation-Building: The Palestinians and their Meaning in Israeli Sociology. ''American'' Sociological Review, ''57'', 1992.
+
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kimmerling, B.'': Sociology, Ideology and Nation-Building: The Palestinians and their Meaning in Israeli Sociology. ''American Sociological Review'', ''57'', 1992.
  
 
''[[:Kategorie:Aut: Schimmerling Hanuš|Hanuš Schimmerling]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Schimmerling Hanuš|Hanuš Schimmerling]]''<br />

Aktuální verze z 4. 3. 2018, 16:12

sociologie izraelská – její začátky lze nalézt v Jeruzalémě ve 20. l. 20. st. na Hebrejské univerzitě, kde v l. 1926–1943 působil jako profesor sociolog a demograf Arthur Ruppin, který byl ovlivněn něm. židovským sociologem Eranzem Oppenheimerem a podobně jako Martin Buber, který se považoval za sociologa, studoval a prosazoval ideu kibuce. Moderní s.i. se ale začala se rozvíjet až v r. 1949, kdy byl na Hebrejské univerzitě otevřen Výzkumný sociologický seminář, v jehož čele stál Shmuel N. Eisenstadt a který systematicky zkoumal přistěhovalectví Židů do Izraele a jejich adaptaci v novém prostředí. V r. 1951 byly zveřejněny zákl. propozice s.i., jež platily pro řadu let. V r. 1954 Eisenstadt interpretoval a publikoval v angličtině údaje shromážděné Výzkumným seminářem, a založil tím socio-historickou a komparativní orientaci s.i. (imigraci do Izraele srovnával s přistěhovalectvím jiných států, včetně USA). Výzkumný seminář byl přetvořen na Katedru sociologie. Kromě M. Bubera a S. N. Eisenstadta zde pracovali Morris Ginsberg, A. Tartakower, Joseph Ben-David, Ya'cov Katz a Yonina Talmon, později Louis Guttman, Yehudit Shuval, Simon Herman, Elihu Katz a Henry Rosenfeld. Ben-David, který se stal známým sociologem vědy, přednášel také na Chicagské univerzitě a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Na katedře Hebrejské univerzity se studovala soc. struktura Izraele. Byly vydány učebnice (1958, 1960, 1967), na nichž byl patrný vliv strukturálně funkcionálního přístupu. Moderní učebnice, určená především pro telavivské vysokoškoláky, byla vydána v r. 1986. V r. 1977 vyšla rozsáhlá studie o soc. historii Mandátní Palestiny (I. L. Horowitz a M. Lissak), v r. 1989 sociopolit. analýza Izraele. Od konce 50. l. byla s-gie přednášena také na telavivské pobočce Hebrejské univerzity, která se později osamostatnila a rozvinula v největší akademickou instituci v Izraeli. Postupně vznikaly i další univerzity s výukou s-gie (v Haifě, v Ramat Ganu, v Beerševě). Izraelská sociologická asociace byla založena r. 1965 a působí i jako určitý druh odborové organizace.

Israeli sociology sociologie d'Israël, sociologie israélienne Soziologie Israels, israelische Sociologie sociologia israeliana

Literatura: Kimmerling, B.: Sociology, Ideology and Nation-Building: The Palestinians and their Meaning in Israeli Sociology. American Sociological Review, 57, 1992.

Hanuš Schimmerling