Zpráva sociální: Porovnání verzí
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
|||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
</div> | </div> | ||
− | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Illner, M.'' – ''Foret, M.'': Sociální ukazatele. Praha 1980; ''Soziale | + | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Illner, M.'' – ''Foret, M.'': Sociální ukazatele. Praha 1980; ''Soziale Indikatoren-Konzepte und Forschungansätze''. Vol. I–VI. Frankfurt a. M., New York 1974–1978. |
− | <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social'' | + | <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social Indicators Research'', 1974. |
''[[:Kategorie:Aut: Illner Michal|Michal Illner]]''<br /> | ''[[:Kategorie:Aut: Illner Michal|Michal Illner]]''<br /> |
Aktuální verze z 12. 3. 2018, 12:50
zpráva sociální – též sociální přehled – periodická publikace, která na základě dat o vybraných tematických okruzích přehledně charakterizuje soc. situaci určité spol. jednotky – země, města, institucionální oblasti, soc. skupiny – a její vývoj. Z.s. podávají popis současného hodnocení a návrhy, někdy i prognózy směrů dalšího vývoje. Jsou většinou oficiálními dokumenty, obracejícími se obecně srozumitelnou formou k širší veřejnosti s cílem informovat ji a působit na její mínění. Vycházejí obvykle z jednoduchých klasifikačních osnov vymezujících sféry spol. života, resp. „oblasti společenského zájmu“, v jejichž rámci prezentují a komentují soubory sociálních ukazatelů (zpravidla jejich časové řady). Obsahově bývají z.s. vázány na kategorie soc. rozvoje, soc. změny, životních podmínek, blahobytu, kvality života. K často zastoupeným tématům v nár. z.s. patří příjmy, spotřeba a majetek obyv., jeho soc., ekon. a demogr. struktura, zaměstnanost, pracovní podmínky, vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, pracovní konflikty, soc. mobilita, migrace, volný čas a rekreace, vzdělání, rodina a problémy jednotlivých demogr. kategorií obyv., zdraví, soc. zabezpečení, bydlení, polit. aktivita, veř. bezpečnost, kriminalita, životní prostředí. Nověji bývá zařazována problematika sociálních sítí. Data se dezagregují podle zákl. demogr. a soc. skupin a územních hledisek. Z.s. využívají existující údaje – většinou oficiální statistiky, které kombinují s údaji demoskopických a s-gických šetření. V některých zemích jsou založeny na rozsáhlých periodických výběrových statist. šetřeních soc.-ekon. problematiky (blahobytu, životní úrovně).
Počátky současných z.s. lze spatřovat v z.s. filantropů a reformátorů 18. a 19. st., zabývajících se pracovními a životními podmínkami dělníků (L. Villermé, E. Buret, 1840), poměry v prům. městech (J. Aikin, 1795; Ch. J. Booth, 1891–1903), ve věznicích (J. Howard, 1780). Příspěvkem tohoto druhu bylo analytické schéma navržené F. Le Playem (1862) pro studium soc. situace rodin v různých společnostech. Funkci z.s. plnila různá soc. statist. kompendia. Vlastní z.s. se začínají publikovat od počátku 70. l. K nejvýzn. patří fr. Données Sociales (od r. 1973), brit. Social Trends (od r. 1970) a švédské z.s., vydávané pod různými tituly od r. 1975. V Čes. republice dosud plní funkci z.s. běžné statist. ročenky. Pokus o vydání samostatné z.s. byl učiněn v r. 1979 v Polsku, v Maďarsku byla vydána první z.s. v r. 1992. V z.s. se postupně stále více prosazují longitudinální data z periodických výběrových šetření a panelů a tzv. subjektivní data, zvýrazňuje se analytická funkce, z.s. vycházející ze s-gických interpretačních schémat, resp. modelů soc. změny. (Viz též statistiky.)
social report rapport social, renseignement social Sozialbericht rapporto sociale
Literatura: Illner, M. – Foret, M.: Sociální ukazatele. Praha 1980; Soziale Indikatoren-Konzepte und Forschungansätze. Vol. I–VI. Frankfurt a. M., New York 1974–1978.
Časopisy: Social Indicators Research, 1974.