Paradigma sociologické
paradigma sociologické – pojem zavedený do sociologie Robertem K. Mertonem, který termín paradigma používá ještě před T. S. Kuhnem k označení procedury, která má učinit zjevnými všechna východiska a pojmy, jež byly použity při analýze určitého soc. jevu. Funkcí s-gie je podle Mertona formulovat logicky čistá, vzájemně provázaná a empir. doložená tvrzení o soc. struktuře a jejích změnách, chování člověka v jejím rámci a o důsledcích tohoto chování. S-gie mutí být paradigmatizována, nemá-li se změnit ve slohová cvičení. Merton totiž nepřipouští, že by mohla s-gie částí své produkce být spíše literaturou než vědou, jak je dnes, zejm. v postmoderním kontextu, připouštěno. Paradigma má umožnit kontrolu použitých pojmů, zmenšit pravděpodobnost nepromyšleného zavádění nových předpokladů a přispět ke kumulativní povaze s-gie jako vědy. Příkladem mertonovské paradigmatizace je jím samotným vyvinutá typologie individ. adaptace nebo jeho paradigma s-gie vědění. Někdy se v tomto smyslu mluví o paradigmatizovaných vědních oborech. Má se tím na mysli, že jsou vybudovány spíše k obrazu scientistického modelu vědy: ekonomie je v tomto smyslu (i ve smyslu Mertonova užití pojmu paradigma) více paradigmatizována než s-gie, psychologie více než antropologie atd., o což lze samozřejmě vést nekonečný spor. Z. Neubauer konstatuje, že jednotlivá paradigmata představují odlišné pojetí vědeckosti, takže tatáž věda měřená různými paradigmaty bude různě vědecká. Chápe-li se pojem paradigma nikoliv v mertonovském, ale kuhnovském smyslu, pak s-gie vzhledem ke své multiparadigmatičnosti musí být chápána jako věda v předparadigmatickém stadiu, resp. není vědou ve smyslu přír. věd a při přísné interpretaci pojmu paradigma není vědou vůbec.
Dějiny s-gie jsou dějinami střídání i koexistence paradigmat. Je proto vhodné vymezit pojem p.s. takto: jde o určitý specif. pohled na společnost nebo její podstatnou část, který zahrnuje výklad, teorii společnosti nebo její části, který je proveden obvykle ve specif. jazyce a s použitím svébytné terminologie, opírá se o specif. metodologii, vyplývá z ní nebo ji iniciuje, řeší relativně ustálený typ problémů relativně ustálenými postupy a opírá se o poměrně stabilní okruh autorit, jejichž vědní aktivita slouží jako model provozování vědy. P.s. je tedy optika, teorie, jazyk, metoda, problematika a autorita. V jednotlivých konkrétních paradigmatech mohou být jednotlivé složky zastoupeny s různou intenzitou.
sociological paradigm paradigme sociologique Paradigma in der Soziologie paradigma sociologico
Literatura: Merton, R. K.: Social Theory and Social Structure. New York 1949; Neubauer, Z.: Změna paradigmatu. Prostor, V, 1992, č. 20.