Analýza funkcionální
analýza funkcionální – specif. metoda popisu a vysvětlení soc. jevů používaná především v s-gii a soc. antropologii, jejíž podstatou je chápání jevů ve vztahu k vyššímu celku, jehož jsou součástí, a to zejm. z hlediska potřeb, které ve vztahu k celku saturují, příp. z hlediska vztahů k jiným elementům tohoto celku a ve vztahu k sobě samým. Vymezení a.f. není jednoznačné, velmi často je přímo ztotožňována s funkcionalistickou teorií a zvl. s formulací tzv. funkcionálních nezbytností. Význ. teoretik strukturálního funkcionalismu K. Davis prohlásil, že a.f. je univerzální metodou, protože každý badatel ve spol. vědách: 1. zkoumá lidi v interakci; 2. předpokládá, že interakce vede ke strukturaci; 3. zkoumá vlastnosti takto vzniklých struktur; 4. zabývá se tím, jak se struktury integrují; 5. výslovně nebo implicitně používá pojem systém; 6. snaží se vysvětlit změny celku ze změn elementů; 7. ptá se, proč se určité vzorce udržují jako vzorce univerzální. Je-li tomu tak a je-li toto podstatou a.f., pak je tato analýza mýtem, nikoliv specif. metodou, říká Davis. Proti tomu např. J. H. Turner tvrdí, že jde o specif. metodu, která má zejm. osobitý způsob výstavby teorie. Jiní uvádějí a.f. ve vztah k analýze systémové. A.f. jako osobitou metodu popsal pozoruhodně Piotr Sztompka.
functional analysis analyse fonctionnelle Funktionelle Analyse analisi funzionale
Literatura: Davis, K.: The Myth of Functional Analysis as a Special Method in Sociology and Anthropology. American Sociological Review, 24, 1959; Sztompka, P.: Metoda funkcjonalna w socjologii i antropologii społecznej. Wrocław 1971.