Analýza kohortní
analýza kohortní – (z lat. kohors = původně ohrazené místo, pak zástup, dav) – způsob demografické analýzy, vyplývající ze sledování jednotlivých kohort nebo generací v průběhu celého jejich života nebo během jeho určitého, blíže definovaného časového údobí (a.k. bývá též nazývána analýzou generační). Věková kohorta je soubor osob, u nichž v určitém kalendářním roce došlo ke stejné demografické události, např. sňatku, narození prvního dítěte, rozvodu apod. Např. sňatková kohorta 1989 je soubor osob, které v tomto roce uzavřely sňatek. Generace v demogr. smyslu je soubor osob, které se narodily ve stejném kalendářním roce. Sledování určité kohorty či generace končí tehdy, když už žádný z jejích příslušníků nežije nebo když další sledování z hlediska určitého účelu ztrácí význam (např. při sledování plodnosti žen po dosažení věku 50 let). A.k. vychází z údajů běžné evidence obyvatelstva, avšak vzhledem ke způsobu třídění událostí chybějí někdy pro tento typ analýzy dostatečné podklady. Při a.k. se používá tzv. longitudinální (též generační) přístup, při kterém se sleduje demogr. historie určité kohorty nebo generace v průběhu kalendářního času, a to dvojím způsobem: 1. sledují se všichni příslušníci dané kohorty od jejich vstupu do sledovaného časového úseku a zachytí se všechny, i rušivé události (např. při sledování sňatků i úmrtí, emigrace atd.); 2. provádí se retrospektivní šetření, při kterém se ze sledované kohorty zachycují pouze osoby, které se v průběhu sledovaného časového úseku vyhnuly rušivým událostem (toto šetření se obvykle provádí k určitému okamžiku formou dotazů, nelze ho tedy použít při sledování úmrtnosti). Metodické postupy a.k. lze uplatnit i na sledování jiných než demogr. událostí: v s-gii např. na podchycení profesionální či vzdělanostní dráhy i celého životního cyklu. Metodu a.k. použil v Čechách jako první Vladimír Roubíček při analýze plodnosti.
cohort analysis analyse de cohorte Kohortenanalyse analisi di coorte
Literatura: viz analýza demografická.