Mareš Petr
Mareš Petr
ve Zlíně
V roce 1974 dokončil studium sociologie na filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykova univerzita v Brně), o rok později získal titul PhDr. Po studiu pracoval jako výzkumný pracovník v královéhradecké pobočce Institutu Československého komitétu pro vědecké řízení (1974–75), pak v brněnské pobočce Ústavu pro automatizaci a řízení v průmyslu (1975–77). Následovalo dlouholeté působení ve funkci podnikového sociologa ve Svitu Gottwaldov (1977–89). V roce 1989 přešel na krátkou dobu do Ústavu pro ekonomiku a řízení nevýrobní sféry UJEP, resp. Masarykovy univerzity. V tomto prvním období své pracovní dráhy (1975–90) se zabýval problémy řízení, personalistiky a sociálního plánování průmyslových podniků. Druhé období začalo přechodem na filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde začínal jako vědecký pracovník. Titul kandidáta věd (CSc.) získal v roce 1992 na základě disertace Vliv sociálních rizikových faktorů na průběh a výsledek těhotenství. V roce 1993 byl na stáži na University of Amsterdam v Nizozemí. Tam se již zabýval sociálními problémy společnosti v širším rozsahu a obecnější poloze, konkrétně problémem nezaměstnanosti. V návaznosti na toto téma začal studovat i problém sociální nerovnosti a chudoby, sociální exkluzi a otázky sociální politiky. Nesporně při tom využíval zkušenosti z prvního období své pracovní kariéry. V roce 1994 obhájil habilitační práci na téma Nezaměstnanost jako sociální problém a po jmenování docentem začal vést katedru sociologie na filosofické fakultě MU. S celou katedrou v roce 1998 přešel na nově založenou fakultu sociálních studií MU, kde byl v roce 2002 jmenován profesorem. Od roku 2005, po vytvoření tří výzkumných institutů fakulty, působí jako ředitel Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti. Své vědecko-pedagogické zaměření rozšiřuje o téma sociální inkluze a integrace a rediguje sborníkové práce k tomuto tematickém okruhu.
Koncentrace na dvě ústřední témata vědecké a pedagogické práce, nezaměstnanost a chudobu, se projevuje ve dvou stěžejních knižních publikacích Mareše. V knize Nezaměstnanost jako sociální problém (1994) vidí nezaměstnanost jako přirozený problém, který je implicitně obsažen v ideji tržní ekonomiky (indikuje nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce), kterému se ale společnost snaží mnoha způsoby čelit. Jde o složitý sociální jev s mnoha důsledky pro jednotlivce, rodinu, společnost. Všechny tyto aspekty autor analyzuje. Rozebírá také samotný fenomén nezaměstnanosti, jeho různé podoby, jeho historii – evropskou i naši, teorie, které se tímto jevem zabývají. Marešovy analýzy situace nezaměstnaných jsou přitom podepřeny řadou příkladů. Speciální pozornost věnuje masové a dlouhodobé nezaměstnanosti a životním strategiím nezaměstnaných, zejména ale strategiím společnosti v boji s nezaměstnaností a také úloze tzv. sociálního státu. Těžiště práce se zdá být v prokázání skutečnosti, že nezaměstnanost není jen ekonomickým, ale i sociálním a kulturním problémem a boj s ní je i sociální a kulturní investicí.
Problém chudoby je stejně komplexním způsobem analyzován v díle Sociologie nerovnosti a chudoby (1999). Autor deklaruje, že společnost se s tímto problémem musí vyrovnávat v rovině teoretického myšlení i praktického jednání, že si musí klást otázky, kdo jsou chudí, proč jsou chudí, jaké k nim má povinnosti, jak zlepšit jejich postavení. Kniha je koncipována jednak jako přehled diskuse těchto otázek, která probíhá v průmyslově vyspělých zemích, také ale jako pojednání o způsobech měření chudoby a reakcí společnosti na ni a jako zkoumání sociálních procesů, které jsou s danými skutečnostmi spojeny. Teoretickým východiskem je porovnání různých konceptů sociální nerovnosti, stratifikace a chudoby. Autor se zabývá rozdíly mezi různými skupinami chudých, zkoumá způsoby života v chudobě, chudobu jako mnohonásobnou deprivaci apod. Opět se dostává k řešení problému společností a k úloze sociálního státu, a to i v českém kontextu. Končí řadou otázek, které by si společnost měla klást, a otevírá tím diskurs o tématu, jež by komerční společnost ráda potlačila, které ale stále nabývá na aktuálnosti.
Knihy: Nezaměstnanost jako sociální problém (Sociologické nakladatelství, Praha 1994; 2. vyd. 2002); Sociologie nerovnosti a chudoby (Sociologické nakladatelství, Praha 1999); Dávky sociálního státu: Nastavení systému, jeho ekonomická a sociální efektivita a sociální konsekvence pro klienty sociálního státu i společnost (Masarykova univerzita, Brno 2001).
Studie: Regulace nezaměstnanosti v Nizozemí (Sociální politika 1991); The Legitimacy of Privatization: Two Case Studies of Privatized Enterprises (Czech Sociological Review 1994; spoluautor L. Musil); Je česká společnost anomická? (Sociologický časopis 1996; spoluautor L. Rabušic); The Czechs: Jobs and Work (Czech Sociological Review 2001); Od práce emancipující k práci mizející (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 2004); Unemployment Benefits and Material Deprivation of the Unemployed: The Czech Republic in International Comparison (Finance a úvěr 2005; spoluautor T. Sirovátka); Poverty, Social Exclusion and Social Policy in the Czech Republic (Social Policy and Administration 2006; spoluautor T. Sirovátka); Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začleňování (inkluze) – koncepty, diskurs a agenda (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 2008; spoluautor T. Sirovátka); Social Exclusion and Forms of Social Capital: Czech Evidence on Mutual Links (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 2008; spoluautor T. Sirovátka).
Příspěvky ve sbornících: Poverty, Deprivation and Social Exclusion: The Unemployed and the Working Poor (M. C. Fournier – C. S. Mercier, eds.: Economics of Employment and Unemployment. Nova Science Publishers, New York 2009; spoluautor T. Sirovátka).
Sborníky: Modernizace a česká rodina (Masarykova univerzita, Brno 2003; spolueditor T. Potočný); Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika (Masarykova univerzita, Brno 2003; spolueditor T. Sirovátka); Society, Reproduction and Contemporary Challenges (Barrister and Principal, Brno 2004); Sociální reprodukce a integrace: Ideály a meze (Masarykova univerzita, Brno 2007; spolueditor O. Hofírek).
Petr Mareš se podílel na některých heslech této encyklopedie.