Vybral Vladimír

Verze z 11. 12. 2017, 17:04, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vybral Vladimír

v Podolí (okr. Brno–venkov)
v Brně

Vybral Vladimír 01.jpg

Vystudoval práva na Masarykově univerzitě v Brně (JUDr. 1926), kde byl žákem Františka Weyra a Karla Engliše, více než o právní teorii se však zajímal o otázky hospodářské a finanční politiky. Po absolutoriu studoval v letech 1926–28 u Wernera Sombarta a Ernsta Wagemanna v Berlíně a po návratu přijal Englišovu nabídku zaměstnání ve studijním oddělení ministerstva financí, které připravovalo reformu finanční správy. Roku 1937 se habilitoval z finanční vědy a finančního práva na právnické fakultě MU, kde již od roku 1935 externě přednášel, v roce 1938 byl jmenován mimořádným profesorem. Po druhé světové válce se spolu s kolegy věnoval obnově činnosti právnické fakulty v Brně, jejímž děkanem byl v období 1946–47. Po zrušení fakulty v roce 1950 odešel pracovat do brněnské pobočky Slovanského ústavu ČSAV, kde pracoval na různých národohospodářských a právních projektech až do roku 1963. Za Československou stranu lidovou se angažoval ve vysokých funkcích: v roce 1968 byl poslancem České národní rady a v letech 1969–1971 poslancem Sněmovny národů, místopředsedou jejího výboru pro plán a rozpočet a předsedou měnové komise.

V časopise Sociální problémy Vybral publikoval několik statí k obecnějším tématům hospodářské politiky, vždy v návaznosti na Englišovu teleologickou teorii či s obhajobou její platnosti při řešení problémů hospodářské krize. Na stránkách stejného časopisu také vstoupil do polemiky s Leopoldem Šauerem, podle něhož se ekonomie (už počínaje Ricardem) odvrátila od skutečnosti, přičemž to jsou historie, statistika a psychologie, které „nám poskytnou dostatečně jemné a citlivé nástroje pro analysu jevů hospodářských“. Vybral naopak poukázal na význam Englišovy teorie, která podle něho „přináší do světové problematiky hospodářské vědy především bezpečné noetické fundování této discipliny, což projevuje svoje dobré výsledky zejména v uspokojivém, protože logicky správném řešení řady teoretických problémů, jež dosavadní věda řešila buď chybně nebo neřešila vůbec“.

Postupně se Vybral stále více zaměřoval na otázky mezinárodního finančního práva, zejména problematiku tzv. zlatých doložek. Jeho posudky podstatnou měrou pomohly obhájit zájmy Československa na mezinárodním fóru, zejména před londýnským High Court of Justice. Díky této práci získal funkci rozhodčího u Rozhodčího soudu Československé obchodní komory v Praze, kterou vykonával do roku 1958. V letech 1950–70 zpracovával posudky z oblasti mezinárodního a československého práva, rovněž pro podniky zahraničního obchodu. Napsal 17 studií z oblasti finanční správy a 14 studií týkajících se finančního práva. V 50. letech zahájil práci na obsáhlé redakci vzpomínek svého učitele profesora Františka Weyra, jejich knižního vydání se však již nedožil.

Knihy: Národohospodářský problém vnější úvěrové politiky a otázka budoucího vývoje našeho zahraničního obchodu (Praha 1930); Nástin československého práva finančního (Orbis, Praha 1934); Reforma finanční správy (Orbis, Praha 1936); Německá teorie státního hospodářství (Orbis, Praha 1937); První česká soustava národního hospodářství (Praha 1938); Sociálněfilosofická problematika Aristotelovy nauky o spravedlnosti a přátelství (Praha 1939).

Studie: Noetický problém teleologie (Sociální problémy 1931); Hospodářská a finanční problematika dneška (Sociální problémy 1932); Plánovité hospodářství, hospodářský plán a hospodářský program (Sociální problémy 1934); Řízené hospodářství (Sociální problémy 1935); K vývojové problematice reformy československé finanční správy (Sociální problémy 1937); Englišův rozbor světové a naší hospodářské krise (Sociální problémy 1937).

Jiří Večerník