Dialektika pána a raba
dialektika pána a raba – vzorec pro výklad individ. sebevědomí, intersubjektivity a nejpůvodnějšího spol. vztahu, který použil G. W. F. Hegel ve svém díle Phänomenologie des Geistes. Ještě ne lidští tvorové se střetnou v boji o uznání vlastní svrchovanosti a důstojnosti, které sami druhým odpírají (podle J. G. Fichta je uznáním konstituována intersubjektivita). Střet, který je založen na procitnutí antropogenních tvorů k lidské úrovni života, vrcholí v boji na život a na smrt, v němž jedno individuum setrvá na svém požadavku navzdory nebezpečí ztráty života, zatímco druhé se vzdá. Tak vznikne vztah pána a raba, nejpůvodnější spol. vztah, který nedovoluje, aby se lidé navrátili k živočišné úrovni života. Z hlediska smyslu celého procesu jde však o ne zcela naplněné sebevědomí na obou stranách. Pán, který pohrdl životem a nutí nyní raba k práci pro uspokojení vlastních potřeb, představuje heroicko-parazitní sebevědomí, rab, který se v okamžiku smrtelné úzkosti vzdal, avšak dospěl duchovně rovněž k lidskému sebevědomí, představuje sebevědomí pracovní a produktivní. Zatímco panské sebevědomí není schopno dalšího vývoje, je rab tvůrcem materiálních statků i nositelem vnitřního lidského vývoje: učí se kázni (což je vyšší lidská hodnota než pánovo jednorázové pohrdnutí životem), nabývá zkušenost o samostatnosti vnějších věcí, ale i o možnosti jejich utváření, a posléze dochází k přesvědčení, že určujícím principem světa je ideální princip, který spatřuje ve vůli pána. Druhou složkou jeho sebevědomí je ovšem uspokojení z vlastního díla, takže jeho sebevědomí je rozporné („nešťastné sebevědomí“). Posléze dochází k tomu, že vztah „pán – rab“ se obrací, protože pán se stane více závislým na rabovi než rab na pánovi. Proto dochází nutně k zrovnoprávnění raba. Jako důležitý motiv Hegelovy Phänomenologie des Geistes prošla d.p. a r. různými fázemi ocenění. Zatímco Hegelův žák a jeho pozdější nástupce v Berlíně G. A. Gabler ji ve své Kritik des Bewusstseins neopomenul uvést a K. Marx na jejím základě vyslovil tezi, že Hegel postihuje práci jako podstatu člověka a dějin (Ekonomicko-filozofické rukopisy), byla již pro následující generace zapomenuta. Na její význam poukázal opět až A. Kojève v přednáškách proslovených v l. 1933–1939, které vyšly pod názvem Introduction a la lecture de Hegel.
master-thrail dialectic dialectique du maître et de l'esclave Herr-Knecht-Beziehung dialetica del servo e del padrone
Literatura: Becker, W.: Idealistische und materialistische Dialektik. Das Verhaltnis von Herrschaft und Knechtschaft bei Hegel und Marx. Stuttgart 1970; Gloy, K.: Bemerkungen zum Kapitel „Herrschaft und Knechtschaft“ in Megels Phänomenologie des Geistes. Zeitschrift für philosophische Forschung, 1985.