Sociologie rakouská
sociologie rakouská – má poměrně dlouhou tradici, protože první s-gická společnost byla založena r. 1907 (dříve než něm. společnost), ale specializované instituty s-gie začaly na univerzitách vznikat až v 60. l. 20. st. K „pionýrům“ s.r. patří představitel neopozitivismu Paul F. Lazarsfeld a Marie Jahoda, autorka známé studie o nezaměstaných v Marienthalu (Marienthal. The Sociography of an Unemployed Community, 1933). S Lazarsfeldem a H. Zeiselem pracovala v psychol. institutu, kde byl i August Maria Knoll, katol. soc. filozof přednášející na fakultě humanitních věd.
Na prvních s-gických katedrách v r. 1966 na univerzitě ve Vídni a v Linci měla být výuka s-gie kombinována s výukou ekonomie a znaleckého práva. Na začátku 70. l. byla na fakultě filozofie na univerzitě ve Vídni založena katedra, kde bylo možno kombinovat studium s-gie se studiem jiných soc. a humanitních věd podle preference studentů. Stojí za zmínku, že hlavní úsilí o rozvoj oboru a o výuku s-gie v 50. a. 60. l. probíhalo na katol. půdě. Katol. církev a její ústav pro soc. výzkum, který vedl Erich Bodzenta, provedl několik výzkumů iniciovaných nejen katol., ale i soc. a charitativními zájmy. V téže době byl také započat zákl. s-gický výzkum mládeže a rodiny pod vedením Leopolda Rosenmayra, který byl vedoucím první katedry s-gie na univerzitě ve Vídni.
Doposud existují 2 větve výuky s-gie – jedna je orientovaná humanitně, druhá socioekon. Na univerzitě ve Vídni jsou obě tyto větve, v Linzi je socioekon. a v Grazu a Salzburgu humanitní. Výuka s-gie tvoří doplněk výuky jiných věd. oborů na ekon. universitě ve Vídni a socioekon. fakultě v Innsbrucku, na univerzitě v Klagenfurtu a ve Vídni na Ústavu sociologie hudby a na Akademii muzických umění. Mimouniverzitní ústavy provádějící s-gický výzkum byly zakládány zejm. v 70. l., kdy se očekávalo, že tento druh výzkumu bude určovat linii polit. rozhodnutí. Nejdůležitějším z těchto ústavů je Ludwig Bolzmann institutes, kde se rozvíjí s-gie medicíny, s-gie konfliktu aj. V Bolzmannově institutu i v jiných soukromých výzk. ústavech je prováděno mnoho s-gických výzkumů. Mimouniverzitní forma institucionalizace s-gie kulminovala vytvořením sítě výzk. ústavů v r. 1992. V rámci Akademie věd existuje pouze jeden s-gicky orientovaný institut, jehož ředitelem je začátkem 90. l. Rudolf Richter.
S.r. je orientována především empir., a to díky tradici Paula Lazarsfelda, a sleduje širokou škálu problémů. Jedna z hlavních oblastí výzkumu je s-gie kultury: provádějí se nár. a mezinár. výzkumy médií, populární kultury, městské kultury, regionální a kult. politiky. Další tradiční linie práce navazuje na Norberta Eliase a rozvíjí se i s-gie náboženství. Mezi nejpopulárnější studie patří ty, které zachycují život marginálních skupin, jako bezdomovců, kriminálníků nebo šlechticů (R. Girtler). Od začátku 90. l. dochází k rozvoji kvalitativního s-gického výzkumu, a to zejm. na univerzitě ve Vídni. Výzkumy životního cyklu jako druhá důležitá tématická skupina začaly v 70. l. s-gií mládeže, nyní jsou spojeny spíše se s-gií rodiny, která je spolu se s-gií stáří ústředním tématem. Třetí oblastí zájmu s.r. je soc. stratifikace a otázky soc. struktury Evropy, nyní zejm. středo- a východoevrop. zemí. Kromě toho existuje celá řada jiných výzk. oblastí, některé jsou napojeny na meziár. oblasti – např. výzkum medicíny je prováděný v úzké spolupráci s organizací WHO. Novým a zajímavým oborem je v Rakousku s-gie techniky. Dalšími aktuálními oblastmi r.s. jsou s-gie města, s-gie kriminality, s-gie práva, otázky soc. politiky, polit. s-gie, feministická s-gie, historie s-gie a samozřejmě ekon. s-gie, i když nepatří k hlavnímu s-gické proudu r.s. a je propojena se s-gií organizace.
Hlavními s-gickými časopisy v Rakousku jsou Österreichische Zeitschrift für Soziologie, Sozialwisenschschaftliche Rundschau, Innovation, Zeitschrift für angewandte Sozialforschung, Journal für Sozialforschung.
Austrian sociology sociologie autrichienne österreichische Soziologie sociologia austriaca
Literatura: Höllinger, S. – Rosenmayr, L.: Soziologie Forschung in Österreich. Methoden, theoretische Konzepte, praktische Verwertungen. Wien 1969; Langer, J. ed.: Geschichte der österreichischen Soziologie. Konstituierung, Entwicklung und europäische Bezüge. Wien 1988; Rosenmayr, L.: Sociology in Austria. History, Present Activities and Projects. Wien 1966.