Neuschl Robert
Neuschl Robert
v Jimramově (okr. Žďár nad Sázavou)
v Nedvědici (okr. Brno–venkov)
Vystudoval gymnázium a římskokatolický biskupský seminář v Brně (žák M. Procházky), v roce 1879 byl vysvěcen na kněze. Krátce působil jako kaplan v Nové Vsi u Hodonína, v letech 1880–85 studoval na vídeňské teologické fakultě (ThDr. 1885). V letech 1885–89 působil jako docent fundamentální teologie na brněnském biskupském semináři, v roce 1889 byl jmenován profesorem morální teologie a později přednášel také křesťanskou sociologii. Roku 1894 byl jmenován konsistoriálním radou, 1906 papežským komořím, 1910 kanovníkem brněnské kapituly. Jeho kulturní vliv na Moravě značně přesáhl jeho význam vědecký (člen Sušilovy družiny).
Do teoretické sociologické literatury přispěl jen časopiseckou kritikou Malthusovy teorie (Hlídka 1896) a rozsáhlou, oficiálními církevními stanovisky podmíněnou Křesťanskou sociologií (1898–1900). Křesťanská sociologie měla být pokusem o rozšíření ekonomické teorie, v omezenější míře i sociologie a sociální politiky, o křesťanské stanovisko, dokazované prostřednictvím citací církevních autorů a příkladů z dějin římskokatolické církve, přičemž hlavní nebezpečí své doby autor spatřoval v nenáboženském liberalismu, který měl svůj původ ve Francouzské revoluci a za jehož poslední výhonek považoval socialismus. Ve změti dílčích úvah a prohlášení se Neuschl podrobněji věnoval třem problémům: jak liberalismus v různých zemích vyvolal urbanizaci a tím likvidaci selského stavu, industrializaci a tím likvidaci řemesel, a konečně prostřednictvím obojího nastínil palčivou dělnickou otázku, již může řešit jenom opětovný návrat k učení katolické církve. Neuschlova Křesťanská sociologie má převážně kompilační charakter a není jednotná ani strukturou výkladu, jde o dílo, které nemělo velký vědecký význam (ani ohlas) ani v době svého vydání.
Knihy: Křesťanská sociologie I.-II. (Papežská tiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1898–1900); Postní kázání (Brno 1899).
Studie: Malthusova theorie čili zákon lidnatosti (populační) (Hlídka 1896).
Literatura: Zdeněk R. Nešpor: Dvojí tradice české sociologie náboženství (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 40, 2004, 4: 447–468); Zdeněk R. Nešpor: Ne/náboženské naděje intelektuálů: Vývoj české sociologie náboženství v mezinárodním a interdisciplinárním kontextu (Scriptorium, Praha 2008); Marie Suchánková: Česká sociologie náboženství (buržoazní provenience do roku 1945) (Ateizmus 5, 1977, 1: 49–61; 2: 163–176; 3: 277–291).