Jiný
jiný – pojem vznikl jako překlad angl. other, což je význ. pojem koncepce G. H. Meada, který se pokusil vysvětlit proces socializace tím, jak individuum vytváří obraz sebe sama prostřednictvím toho, jak jej vnímají a jak na něho reagují jiní lidé a jak si osvojuje soc. role napodobováním a přejímáním rolí jiných. Pro utváření vlastního já (v Meadově terminologii self pro označení socializovaného individua) má mimořádný význam to, jak jedince nejprve v dětství, ale později v celém jeho životě vnímají jiní lidé, a zejm. zda jej akceptují ty osoby, které pokládá za význ. Těmito „významnými jinými“ (significant others) jsou obvykle nejprve rodiče, učitelé, příp. ostatní děti, vrstevníci, později milenci či milenky, manželé, nadřízení, autority atd. Někdy ale význ. j. může být dítě samo, např. pro rodiče, v nichž upevňuje pocit a vědomí správné realizace role dobrého rodiče. V dětství nejprve napodobujeme a přejímáme role konkrétních význ. j., později docházíme k vědomí, že tyto role jsou obecnější, že nejsou vázány na konkrétní jedince. Tak se vytváří vědomí „generalizovaného jiného“ (podle překladu E. Urbánka „zevšeobecněného jiného“). V generalizovaném j., resp. v generalizovaném druhém jsou vyjádřena očekávání vázaná na výkon určité role, na realizaci societálně přijatelného chování spojeného s určitou soc. pozicí. Individuum se tedy v socializaci učí jednak partikulárním, dílčím rolím od význ. j., posléze univerzálním normám od generalizovaných j. Koncept j. je komplementárně spjat s pojmem já (self), jímž se vyjadřuje obvykle osobnostní identita. Význam j. pro utváření obrazu sebe sama není Meadovým objevem. Objevuje se dokonce u Marxe v Kapitálu: člověk se nejprve vidí jako v zrcadle v jiném člověku a sebe sama si jako soc. bytost uvědomuje prostřednictvím jiného, stejně jako si lidskou podstatu druhého uvědomuje prostřednictvím tohoto zrcadlového obrazu. Ideu zrcadlového já (looking-glass self) rozvinul později, nezávisle na Marxovi, Ch. H. Cooley: tak jako svou tělesnost mohu spatřit jedině v zrcadle, tak svou sociálnost mohu spatřovat pouze v reakcích j., tedy v soc. zrcadle, které mi nastavují svým vztahem ke mně. Koncept význ. j. je přítomen, ale poněkud odlišně pojat v koncepci sociálního atomu J. L. Morena.
other autre alter, anderer altro generalizzato
Literatura: Burkitt, I.: Social Selves: Theories of the Social Formation of Personality. Current Sociology, 39, 1991, č. 1; Mead, G. H.: On Social Psychology. Chicago 1965; Mead, G. H.: The Individual and Social Self. Chicago 1982; Urbánek, E.: Marxismus v konfrontaci s buržoazní koncepcí sociální role. Role, masky, charaktery. Praha 1979.