Psychopatologie
psychopatologie – (z řec. pathos = bolest) – deskriptivní systém zachycující různé projevy duševních nemocí, počínaje lehkými neurotickými příznaky a konče těžkými, nevyléčitelnými psychotickými poruchami. Poskytuje možnost psychiatrické diagnózy, protože třídí a klasifikuje duševní poruchy podle jejich projevů, příčin, časového průběhu, strukturálních a funkčních změn, zařaditelnosti do společnosti, podle léčitelnosti či neléčitelnosti. Různé systémy klasifikace psychopatologických projevů se vyvíjely v průběhu historie od antického myšlení až k dnešním, mnohoosým a multidimenzionálním systémům. Hist. mezník ve vývoji deskriptivní psychopatologie představuje dílo E. Kraepelina z 2. poloviny 19. st., které tvoří taxonomickou základnu pro systematický popis diagnostikovatelných projevů různých duševních poruch. Kraepelin rozlišil endogenní a exogenní příčiny, vedl jasnou linii mezi neurózami a psychózami, jako první zavedl rozdíl mezi maniodepresivní psychózou a schizofrenií. Na jeho systému stojí i běžná diagnostická praxe současné naší psychiatrie, přehodnocená dílem Z. Myslivečka a V. Vondráčka. Fil. interpretaci psychopatologické fenomenologie nabízí dílo K. Jasperse Allgemeine Psychopatologie.
psychopathology psychopathologie Psychopathologie psicopatologia
Literatura: Černoušek, M.: Historický vývoj psychiatrických klasifikací. Zprávy, 85, Praha 1988; Diagnostický a statistický manuál duševních poruch americké psychologické společnosti, 3.revize. Zprávy, 74, 1988; Mysliveček, Z.: Obecná a speciální psychiatrie. Praha 1961.