Svět sociální
svět sociální – pojem používaný dvojím způsobem. 1. Je to metaforické označení pro úhrn spol. struktur, institucí, vztahů, procesů a jevů. Podle F. W. Znanieckého lze celý s.s. popsat pomocí čtyř „referenčních schémat“ – soc. osobnost, soc. skupina, soc. akt a soc. vztah. 2. Jde o specif. označení pro soc. skutečnost, které používá Alfred Schütz a fenomenologická sociologie. Podle Schutze se s.s. dá dekomponovat na svět současníků (Mitwelt), svět předchůdců (Vorwelt) a svět následovníků (Folgewelt). Kromě toho Schutz vyděluje tzv. Umwelt jako svět současníků, s nimiž máme bezprostřední zkušenost. S.s. je tedy jednotou toho, co bylo vytvořeno našimi předchůdci a co je nám „objektivně“ dáno, a toho, co individuum v s.s. samo nachází, jak s.s. interpretuje, jaký mu dává význam a smysl. V některých koncepcích se mluví o pluralitě s.s., protože každý aktér soc. života žije ve vlastním s.s., takže kolik individuí, tolik svébytných s.s. Tato představa je ontologicky založena na faktu, že každé individuum je fyzicky vtěleno, a proto je jeho s.s. radikálně odlišný od s.s. jiných lidských bytostí. Někdy se takto teor. zakládá odlišnost soc. vidění světa, diferenciace soc. optik. Podle zásadně opačného stanoviska, které navazuje na tradici durkheimovskou a je vyjádřeno v řadě dalších, spíše objektivistických koncepcí, svébytnost s.s. spočívá v tom, že ať jej pozorujeme odkudkoliv a jakkoliv, je především světem lidských společenství, skupin a kultur a více či méně stabilizovaných struktur. Všechno, co se v s.s. odehrává, se odehrává mezi těmito nadindivid. strukturami, zejm. mezi spol. skupinami.
social world monde social soziale Welt mondo sociale
Literatura: Rybicki, P.: Struktura społecznego świata. Warszawa 1979; Schütz, A.: Collected Papers. Vol. II.: Studies in Social Theory. The Hague 1976.