Teorie katastrof

teorie katastrof – (z řec. katastrofé = převrat) – nová matem. disciplína, která se zabývá singularitami reálných spojitých funkcí a parametrizovanými třídami těchto funkcí. Existuje značná příbuznost a do jisté míry i překrývání s úlohami, jež se řeší v synergetice, teorii bifurkací, v topologické dynamice a nestabiní termodynamice. Katastrofou se rozumí náhlá změna, která může být způsobena i malými změnami hodnot nezávisle proměnných. Aplikace t.k. zahrnují široké spektrum problémů: stabilitu lodí, geometrii kapalin, optiku a teorii rozptylu, termodynamiku a fázové přechody, teorii pružnosti, laserovou techniku, biologii a ekologii. Existují i pokusy o aplikace ve spol. vědách, např. při zjišťování podmínek vězeňských vzpour.

catastrophe theory théorie des catastrophes Katastrophentheorie teoria delle catastrofi

Literatura: Thom, R.: Stabilité Structurelle et Morphogenèse. New York 1972; Poston, T. – Stewart, I.: Catastrophe Theory and its Applications. London 1978.

-- Josef Lauber