Balík příručního vědění
balík příručního vědění – pojem zavedený do fenomenologické sociologie A. Schutzem v r. 1953 v článku Common Sense and Scientific Interpretation of Human Action, zdomácnělý však až na přelomu 60. a 70. let v souvislosti s růstem zájmu o interpretativní sociologii a úlohu běžného vědomí ve spol. životě. Podle Schutzova pojetí se člověk nachází v každém momentu své existence v biograficky determinované situaci, která má vlastní historii, je navrstvením, sedimentací všech předchozích zkušeností, organizovaných na základě určitého vědění, jež je individuu stále k dispozici. Toto vědění Schutz označuje jako b.p.v. Je to individ. specif. zásoba vědění, protože je sice permanentně k dispozici, avšak pouze danému jedinci. Pojem b.p.v., který je vyvozen z husserlovské fenomenologie, předpokládá, že každý zkušenostní fakt se člověku jeví ve světle jeho předchozího vědění a že díky tomuto sedimentovanému vědění je možný proces typizace (typification) skutečnosti. Z b.p.v. člověk přebírá hotová schémata interpretace jednání minulého i současného, jak vlastního, tak i ostatních lidí. To, co člověk v dané chvíli zakouší, je rozpoznáváno jako něco známého, ačkoliv nového. Typizace je univerzální vlastností jakéhokoliv poznání. Uskutečňuje se nevědomky na úrovni běžného vědomí, což se ve fenomenologii označuje jako tzv. předpredikativní poznání. Pojem b.p.v. se tak váže na řadu dalších význ. pojmů kategoriální výbavy fenomenologické s-gie, jako jsou např. relevance, intersubjektivita, zaměnitelnost neboli reciprocita perspektiv, soc. distribuce vědění atd.
stock of knowledge at hand bagage de connaissances de sens commun Wissenvorrat bagaglio di conoscenze disponibili
Literatura: Schulz, A.: Collected Papers, sv. I: The Problem of Social Reality. Hague 1962.