Case study

case study – v čes. s-gii též případová studie (doslovný překlad z angličtiny) – bývá považována za výzk. přístup, způsob s-gické analýzy, spec. s-gickou metodu, za synonymum monografie nebo monografické procedury. Podstatou c.s. je koncentrace na jeden soc. objekt, jednu soc. jednotku, kterou nahlíží, sleduje a zpracovává jako celek ze všech s-gicky relevantních aspektů. Touto jednotkou neboli případem může být typický i specif. jednotlivec, rodina, jiná instituce, pracovní nebo zájmová skupina, organizace, lokální komunita, etnická skupina či jiný typ přirozené skupiny, příp. i hist. událost. C.s. patří k nejstaršímu způsobu empir. studia soc. jevů. Za její prototyp bývají vydávány podrobné hist. popisy etnických skupin a národů. Systematicky tento způsob použil údajně jako první F. P. G. Le Play při zkoumání rodiny s pomocí statist. a typologické metody (důraz položil na sledování rodinných účtů). Tradičně se jako příklad c.s. uvádí výzk. práce W. I. Thomase a F. W. Znanieckého: The Polish Peasant in Europe and America (1918). Smyslem této i dalších c.s. byl nejen podrobný popis a pochopení jednoho konkrétního případu, ale i komparace případů podobných, resp. případů stejného řádu. Případ bývá studován jako nositel kolekt. hodnot, postojů, aspirací, jako struktura soc. pozic, profesí; pozornost je věnována i vylíčení celkové soc. situace, atmosféry, důležitých událostí, příp. hist. vývoje, kult. tradic, zvyků, vztahů navenek (k jiným skupinám, kulturám apod.). Nejběžnějšími c.s. jsou tzv. komunitní studie (viz též Middletown).

Pro c.s. je charakteristická kombinace nejrůznějších technik sběru informací, tradičně však byla preferována analýza dokumentů (zejm. hist. pramenů, ale i statistik, osobních dopisů, úředních záznamů atd.) ve spojení s přímým pozorováním života v dané komunitě, příp. s interview. V současné době využívají c.s. zvukové a vizuální záznamy (fotografie, filmy, magnetofonové záznamy, video snímky). Pro c.s. jsou vhodné spíše kval. metody a techniky než metody statist., i když i ty jsou v menší míře používány. V historii s-gie byla c.s. stavěna do protikladu k tzv. extenzívní, resp. statist. proceduře a byly jí vytýkány malé možnosti generalizace a nebezpečí subjektivizace. Dnes je tento spor již mrtvý a c.s. se často používá k doplnění statist. šetření nebo k hledání nových hypotéz, směrů šetření.

case study étude de cas Einzelfallstudie case study

Literatura: viz metody sociologické.