Atom sociální
atom sociální – podle některých koncepcí nejmenší jednotka společnosti, obvykle nikoliv totožná s individuem. V klasické s-gii s pojmem a.s. operoval Georg Simmel pod vlivem G. T. Fechnerovy fyzikalistické atomistické teorie, kterou pro své potřeby reinterpretoval. U Simmela má pojem a.s. spíše metodol. smysl: proces tvorby obrazu světa má probíhat v jednotě individualizace a generalizace, ale v základech všeho soc. bytí spočívají právě a.s. Skutečně věd. obraz světa je proto možné konstruovat jenom tak, že se rozloží psychol. molekuly, agregáty a celky, jako je duše, mravní zákon či soc. organismus, na výchozí a.s. Odtud pak Simmel vyvozuje ideu soc. kruhů a konfigurací atd. Jiný význam má a.s. v sociometrii J. L. Morena, kde je pojmem přímo klíčovým. A.s. je podle Morena prvotní, skutečnou a viditelnou strukturou v soc. světě. Individuum nemůže být ani zkoumáno, ani pozorováno mimo souvislost s jinými jedinci, izolované soc. individuum neexistuje, je to contradictio in adjecto. Moreno spolu s Helenou H. Jenningsovou v zásadě chápe a.s. jako systém socioemocionálních vztahů, které si jedinec vytváří k jiným a jiní k němu. A.s. je vnitřně strukturován tak, že lze vydělit jeho vnější okruh, tvořený lidmi, o nichž jedinec sice ví, ale jejichž soc. relevance je pro něho malá, soc. práh, který odděluje pouhé známé od jádra známostí, a vlastní jádro a.s., které tvoří lidé, vůči nimž má jedinec vykrystalizované socioemocionální či preferenční vazby. Protože však je a.s. tvořen i vztahy orientovanými k individuu, pak fyzická smrt neznamená zánik a.s., neboť právě tyto vztahy mohou fyzický zánik jedince přetrvat.
social atom atome social Sozialatom atomo sociale
Literatura: Moreno, J. L.: The Social Atom and Death. Sociometry, 10, 1947, č. 1; Moreno, J. L. – Jennings, H. H.: Individual Differences in the Social Atom. Sociometry, 4, 1941.