Cena
cena – specif. forma směnné hodnoty, tj. kvant. poměru, ve kterém se určité zboží směňuje za jiné. Protože se c. tvoří na trhu, je teorie c. zároveň analýzou a teorií trhu. Pro vytvoření c. musí být splněny 3 podmínky: 1. zboží musí sloužit k uspokojování subjektivních potřeb; 2. zboží musí být v ekon. smyslu omezeným statkem; 3. zboží se potenciálně musí stát předmětem směny. V ekon. teorii se vyskytovaly 2 teorie hodnoty, které hrály rozhodující roli pro teorii vzniku cen: 1. objektivistická teorie hodnoty jako hodnoty pracovní síly (A. Smith, D. Ricardo a zvl. K. Marx), podle níž cena osciluje kolem průměrné, v dané společnosti nutné, do výrobku vložené práce a je nezávislá na užitné hodnotě; hodnota zboží je vlastně určena náklady na jeho výrobu; 2. subjektivistická teorie tzv. rakouské školy mezního užitku (C. Menger), podle níž se jako mezní užitek označuje užitek, který pramení z naposled získané jednotky určitého zboží, není to zpravidla žádná konstantní veličina a rozhodující pro hodnotu a směnnou hodnotu c. jsou individ. preference těch, kteří zboží používají (viz teorie mezního užitku). V ekonomii se c. zkoumá v závislosti na tržních formách. Rovnovážná c. je ta, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky. C., která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky, je c. tržní. Tato c. plní několik význ. funkcí: a) je centrálním koordinujícím mechanismem jednotlivých ekon. plánů, b) s její pomocí vznikají informace (signály) o relativní vzácnosti určitého statku (změna c. ukazuje okamžitě změny v preferenci a ve stupni vzácnosti a umožňuje přizpůsobení nabídky a poptávky), c) prostřednictvím c. jsou vzácné statky rozdělovány, přičemž jsou přednostně uspokojovány potřeby těch, kteří jsou ochotni danou c. zaplatit, což závisí jednak na jejich individ. preferenci, jednak na jejich kupní síle (c. slouží jako orientační bod pro preference i uvnitř ekon. jednotek, např. domácností), d) na straně nabídky slouží c. k vyřazení neefektivních producentů (tj. těch, jejichž náklady jsou vyšší, než je tržní c.) z konkurence, c. konkurence nutí producenty k volbě takové alternativy, která je nákladově nejvýhodnější, e) c. hrají význ. alokační funkci v tržní ekonomice, zvl. v používání faktorů produkce, řeší problém, co, kolik, kdo, kdy a kde produkovat.
C. ukončení činnosti v teorii firmy je c., při které firma pokryje pouze variabilní náklady na výrobu (ztráta firmy se tedy rovná jejím fixním nákladům). C. vyrovnání je pro firmu taková c., která pokrývá všechny náklady. C. diskriminace je situace, kdy firma stanoví různé c. pro stejný výrobek pro různé kupující. Tzv. cenová válka představuje situaci, kdy každá konkurující firma stanovuje nižší cenu, než je cena konkurenta, a to obvykle bez ohledu na to, zda c. pokryje náklady. Pro s-gický výzkum je c. význ. faktorem zvl. v souvislosti s tzv. Preisbewusstsein, což jsou všechny manifestované nebo nemanifestované způsoby chování kupujících, ovlivňující jejich rozhodování. Zájem o ceny vytváří subjektivně potřebu cenových informací a jejich používání při koupi určitého zboží. Přitom je třeba brát v úvahu nikoliv pouze potřebu konzumovat, ale i přání, která vycházejí z potřeb soc. prestiže, z rolových očekávání apod. Protikladně působí snaha o zmenšení ekon. tlaku. Zájem o c. je nezřídka v protikladu k zájmu o kvalitu zboží. Zda je ve společnosti převládající důraz na kvalitu nebo na c., je určováno stavem spol. vědomí. V současné době lze v záp. zemích pozorovat opětovný růst zájmu o c., který úzce souvisí s hodnocením c., jež je kognitivním procesem vnímání a zpracování informace, která je v c. obsažena.
price prix Preis costo, prezzo
Literatura: Mertlík, P. – Rusmichovd, L. – Soukup, J.: Úvod do obecné ekonomie. Praha 1991; Samuelson, P. A. – Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha 1991.