Mladá Evropa

Verze z 11. 12. 2017, 17:02, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Mladá Evropa – mezinár. radikální republikánská organizace, založená r. 1834 it. revolucionářem G. Mazzinim jako bojové společenství osob toužících po vysvobození národů z „okovů tyranie“. M.E. tvořily organizace Mladá Itálie (založená v r. 1831), Mladé Německo, Mladé Polsko, Mladé Švýcarsko a Mladé Španělsko. Tyto organizace utvářela hlavně polit. emigrace těch zemí, v nichž byla revoluce poražena a jež byly polit. rozdrobeny. M.E. vycházela z odkazu Fr. revoluce, saintsimonismu a něm. romantické filozofie dějin. Zásady M.E. byly vyloženy v tzv. Paktu bratrství a jsou charakteristické náb. mysticismem a vírou, že sdružení svobodných a sobě rovných národů může uskutečnit volný, neohraničený rozvoj lidských schopností. M.E. usilovala o zřízení polit. jednotných nár. států. Bojovala proti polit. nárokům papežství, národnostnímu útlaku a šovinismu. Polit. svobody měly být předpokladem pro rozvinutí Bohem určených vlastností národů. Základem ideologie M.E. byl romantický mesianismus a víra ve význ. roli určitých národů. Dominantní roli měla sehrát Itálie. Po útlumu revol. situace snil G. Mazzini o spojení 3 evrop. kmenů, řeckolat., germánského a slovanského, v jeden celek ztělesněný M.E. Představou sjednocení všech revol. sil a svým internacionalismem ovlivnila M.E. i marxismus.

M.E. měla oporu především uvnitř měšťanstva a liberální šlechty, postupem doby však pronikala i do tovaryšských spolků. Těžko však nacházela spojení s prostým lidem, který měl být pro revoluci a republiku „vychováván“. Členové M.E. spoluvytvářeli dlouhodobě přetrvávající vzory romantických revolucionářů, blízkých revol. spiklenectví. Tyto vzory chování byly popularizovány romantickou literaturou a dodnes přežívají v polit. povědomí evrop. populací, např. jako archetyp revol. studenta či básníka. Důležitou složkou ideologie M.E. byla víra v nezištnost a entuziasmus mládeže, která již proto měla být hegemonem a iniciátorem revoluce, její nejdůležitější složkou. Tím se v M.E. vytváří zárodek postoje, který je stále aktualizován, zvl. ideology anarchismu a nové levice, zčásti i reálnými událostmi (viz např. studentskou revoltu ve Francii v r. 1968 a úlohu mládeže v tzv. listopadové revoluci 1989 v Československu). V době M.E. působily v Čechách její ideje především díky literátům Mladého Německa H. Laubovi L. Boernovi, K. Guetzkowovi a H. Heinemu. Na Slovensku byl ohlas méně patrný (např. Š. M. Daxner pozitivně oceňoval Mazziniho myšlenku o státotvornosti nár. ideje).

Young Europe Jeune Europe Junges Europa Giovine Europa

Literatura: Springer, H. G.: Geschichte der Revolutionszeitalters. Praha 1848.

Jiří Linhart