Reich Edvard
Reich Edvard
ve Velké Bystřici (okr. Olomouc)
ve Zdounkách (okr. Kroměříž)
Po studiu na rolnicko-chmelařské škole v Klášterním Hradisku u Olomouce maturoval na střední hospodářské škole v Přerově a na reálném gymnáziu v Kroměříži. V letech 1906–08 byl asistentem na statku zemědělské akademie v Táboře, 1909–18 středoškolským profesorem na rolnicko-chmelařské škole v Klášterním Hradisku, zároveň studoval zemědělské inženýrství na české technice v Praze (RTDr. 1918; viz České vysoké učení technické v Praze). V roce 1919 byl jmenován přednostou sekce pro zemědělské školství a osvětu na ministerstvu zemědělství, kde byl v letech 1932–41 vedoucím odboru školského, osvětového a výzkumnického. V roce 1934 se habilitoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, akademické činnosti se však fakticky nevěnoval. V roce 1938 se v úřednické vládě gen. Syrového stal ministrem zemědělství, následně se vrátil do postavení vedoucího odboru.
Reich patřil mezi zakladatele Československé akademie zemědělské (1924) a byl jejím prvním generálním sekretářem, zároveň byl členem komise pro sociologii zemědělství. Spoluzaložil (1933) a následně předsedal Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů. Již v roce 1904 přitom založil odborný měsíčník Kodym a v roce 1919 týdeník Československý zemědělec, od roku 1925 vedl Věstník Československé akademie zemědělské. Zemědělské osvětě věnoval více než dvě desítky knih a tisíc článků v odborném, popularizačním i denním tisku, zabýval se také dějinami zemědělství a propagací zahraničních poznatků.
Pro českou sociologii má Reich význam především jako organizátor Československé akademie zemědělské a její sociologické komise, v níž inicioval několik sociologických výzkumů. Myšlenkově (jako člen agrární strany i politicky) ovlivnil Karla Gallu a Miroslava Moudrého. V některých svých studiích využíval také sociologických poznatků nebo prezentoval sociologicky relevantní materiál (následující bibliografie je pouze výběrová s touto intencí). Reichova písemná pozůstalost je uložena v Národním zemědělském muzeu v Praze.
Knihy: Národohospodářské poměry na Slovensku (Olomouc 1918); Základy organisace zemědělství Československé republiky (Ministerstvo zemědělství, Praha 1934; německy 1935); Problém zemědělství v celkovém plánu hospodářské politiky (Česká společnost národohospodářská, Praha 1936); Prameny a základy zemědělského pokroku v ČSR (Ministerstvo zemědělství, Praha 1936); Cestou k selské politice a spravovědě (Česká akademie zemědělská, Praha 1939); Racionalisace malozemědělských závodů (Česká zemědělská rada, Praha 1942).
Sborníky: Šedesát let Emanuela Chalupného: Sborník vzpomínek (Svobodná škola politických nauk, Praha 1940; spolueditoři J. Šíma a R. Teltšík).
Překlad: Ernst Laur: Úvod do zemědělské ekonomiky se zvláštním zřetelem k nauce o zemědělské práci (Ministerstvo zemědělství, Praha 1937; spolupřekladatel F. Lom).
Literatura: Lubomír Slezák: Život a dílo zemědělského ekonoma Edvarda Reicha (Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století. Slovácké muzeum, Uherské Hradiště 2006: 173–180); B. Vláčil: Ing. Dr. Edvard Reich, organizátor čsl. zemědělského pokroku (Úspěch 4, 1935: 47–53).