Slezský studijní ústav v Opavě
Slezský studijní ústav v Opavě (1947–1993)
Úvahy o zřízení spolku či pracoviště, které by se zabývalo regionálními slezskými otázkami a reprezentovalo přitom české národní a státní zájmy, se objevovaly po celou první polovinu 20. století, ne-li ještě dříve; podobně ostatně existoval spolek Slezan, respektive Slezský ústav v Praze. Ke zřízení takového pracoviště došlo nicméně teprve po druhé světové válce, také v souvislosti s odsunem/vyhnáním Němců z Československa. Slezský studijní ústav v Opavě vznikl na spolkové bázi v lednu 1946 a dal si za cíl přírodovědné, ale i historické a sociálněvědní poznávání regionu. Ústav byl členěn na pět sekcí, připomínajících Českou akademii věd a umění „v malém“. V květnu 1948 se stal součástí Zemského archivu v Opavě, zároveň došlo k přičlenění zrušené Matice opavské; jako sídlo ústav získal palác Razumovských na Nádražním okruhu. Ředitelem se stal historik Bohumil Sobotík. V roce 1950 se ústav osamostatnil, zprvu spadal do správy ministerstva školství a osvěty, později ministerstva kultury. V letech 1958–91 byl ústav součástí ČSAV jako Slezský ústav ČSAV, kromě regionálních výzkumů (zprvu zejména literární historie, později spíše historie a etnografie) dostal celorepublikový úkol výzkumu průmyslových oblastí. K ústavu byla v roce 1958 přičleněna rovněž Slezská studijní knihovna, vydával publikace a časopis Slezský sborník, převzatý od Matice opavské. V roce 1993 byl v souvislosti s reorganizací ČSAV Slezský ústav začleněn do Slezského zemského muzea.
Literatura:
Viktor Ficek: „Slezský ústav od vzniku k současnosti.“ Slezský sborník 1965: 221–232.
Viktor Ficek: Slezský ústav ČSAV v Opavě 1948–1968. Profil, Ostrava 1969.
Otakar Káňa: „Poválečná čtvrtstoletí ve výzkumech Slezského ústavu ČSAV.“ Slezský sborník 1970: 113–117.
Jiří Knapík: Slezský studijní ústav v Opavě 1945–1958. Proměny vědeckého pracoviště v regionu. Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2004.