Ukrajinský sociologický ústav
Ukrajinský sociologický ústav (1924–1932)
Záměr založit vědecké a propagační pracoviště, které by se v exilu věnovalo ukrajinské společnosti a jejímu aktuálnímu vývoji, pojal jeden z představitelů ukrajinského meziválečného exilu, bývalý ministr mezinárodně neuznaných vlád samostatné Ukrajiny Mykyta Šapoval, již na počátku dvacátých let ve Vídni. K realizaci došlo teprve v roce 1924 v Praze prostřednictvím finanční podpory Ukrajinského hromadného komitétu, v roce 1926 nahrazeného Ukrajinským komitétem, tedy ústřední organizace ukrajinských emigrantů v Československu, která dostávala vládní subvence. Ukrajinský sociologický ústav se členil na sociologicko-politické, národopisné a ekonomické oddělení, fakticky se však jednalo o „zastřešující podnik“ pro práci jednotlivců, především samotného Šapovala, nikoli o výraznější organizační strukturu. Cílem bylo zpracování rozsáhlé studie o Ukrajině, dokumentující na mezinárodním poli její svébytnost a nezávislost na Rusku. V důsledku Šapovalovy smrti (1932) z tohoto díla nicméně zůstalo jenom torzo, v podstatě jen přípravné pasáže publikované v Sociologické revui. Další ukrajinští emigranti, kteří se chtěli věnovat sociologii a přednášeli ji na ukrajinských vysokých školách (O. Bočkovskij, S. Dovhal, O. Eichelman, V. Hryb, V. Hurevič, B. Zalevskij, A. P. Životko), již v práci nepokračovali a jejich význam nepřesáhl prostředí ukrajinské komunity v meziválečném Československu.