Sociologie kanadská
sociologie kanadská – prošla ve svém vývoji třemi fázemi, ale již před svým formálním ustavením na univerzitách a zřízením samostatných oddělení se přednášela v rámci jiných kateder. Důležitým znakem s.k. je její rozdělení na anglickou a francouzskou. Angl. s.k. se kromě toho člení na větev navazující na am. tradice a na větev s výraznými prvky brit. tradice. V současné době se však toto členění prakticky úplně setřelo. První s-gické výzkumy a výuka ve frankofonní s-gii byly zahájeny na Laval University a na univerzitě v Montrealu ve 20. l. Frankofonní sociologové v duchu evrop. tradice věnovali větší pozornost makrosoc. otázkám, např. hosp. trendům, polit. otázkám, odborářskému hnutí, struktuře vlastnictví půdy, vztahům mezi církví a vládou a méně mikrosoc. otázkám a psychol. aspektům. Tato orientace byla častější u anglofonních sociologů, kteří věnovali rovněž větší pozornost denním soc. problémům, technikám a metodám výzkumu. Anglofonní s-gie byla zpočátku zřetelně rozdělena na dvě školy. Am. tradice s-gie byla rozvíjena na univerzitě v McGillu a její začátky jsou spojeny se jménem Carla Dawsona, který zde zahájil r. 1922 pravidelnou výuku s-gie. Program byl inspirován chicagskou školou, která kladla důraz na studium jednotlivců a skupin pomocí přímého osobního pozorování a pomocí přímé komunikace. Dawson získal pro McGill řadu vynikajících sociologů vyškolených v Chicagu, zejm. Everetta Ch. Hughese, jehož kniha French Canada in Transition byla první velkou s-gickou studií o kanadském společenství. Brit. tradice byla pěstována na univerzitě v Torontu a měla zcela odlišné zaměření. Na rozdíl od McGillu nepřiznala tato univerzita s-gii status nezávislého oddělení až do r. 1960. S-gie byla formálně součástí oddělení polit. ekonomie. Velký vliv na s-gii v Torontu měly brit. vzory, zejm. brit. historikové, polit. vědci a ekonomové. Byl zde patrný odpor vůči am. orientované s-gii. Přesto se torontská s-gie stala nejvlivnějším proudem s.k.. Vedoucí osobností v Torontu byl hosp. historik Harold Innis. Věnoval se specif. rysům kanadské ekonomie, zejm. důrazu na vývoz surovin a malému podílu vývozu průmyslových výrobků. Tato orientace vedla Kanadu k hosp. závislosti a k tomu, že byla hosp. zranitelnější než průmyslově orientované země. Innisovy práce inspirovaly později tak vlivnou školu a teorii závislosti. Na H. Innise navázal od r. 1939 S. D. Clark, který opět kombinoval hosp. a soc. dějiny. Jeho nejvýzn. dílem je The Social Development of Canada.
První, zakladatelská fáze s.k. byla uzavřena v 50. l. K prudkému rozvoji s.k. jako vědní disciplíny došlo v 60. l. To bylo podmíněno dvěma faktory: jednak výrazným rozvojem kanadského vysokého školství, jednak rostoucí poptávkou po společenskovědních poznatcích v důsledku prudkého rozvoje kanadské ekonomie a celé společnosti. Mimo jiné důležitou roli zde sehrál také velký rozsah přistěhovalectví v poválečném období a také po r. 1960. Nedostatek učitelů s-gie na expandujících univerzitách a na nově zakládaných univerzitách byl řešen příchodem sociologů z USA. Frankofonní s-gie prošla v té době rovněž velkou proměnou. Společným jmenovatelem byl klesající vliv katol. církve a jiné aspekty tzv. „klidné revoluce“ v Québeku, posílení vlivu vlády a oslabení pozice katol. církve. Rozvoj frankofonní s-gie se opíral více o sociology z Francie a USA, kteří však byli kanadského původu. Velký příliv sociologů z USA brzy skončil. Byl spojen s řadou problémů. Am. učitelé jednak neznali dobře Kanadu, jednak používali převážně am. učebnice, které se ne vždy hodily pro místní poměry.
V reakci na tuto situaci začalo třetí období s.k.. V první fázi to znamenalo zvýšení počtu a posílení pozice kanadských učitelů, v druhé fázi se kladl důraz na výzkum vlastní kanadské společnosti spojený se zájmem o makrosoc. otázky, s jistým potlačením mikropřístupů a s úsilím o porozumění specif. charakteristikám kanadské společnosti. S.k. se vedle tohoto celostního zaměření vyznačuje také hist. orientací. K zákl. tématům s.k. patří otázky jednoty země, bikulturalismus, multikulturalismus (Kanada cílevědomě kultivuje jednotlivé kultury přistěhovalců) a vztahy k USA, které někdy sociologové chápou jako vztahy závislosti. Kromě toho soudobá s.k. pěstuje rovněž klasická témata s-gie; jsou to zejm. problémy nerovnosti, nezaměstnanosti, separatismus, nacionalismus. Zejm. kombinace soc. nerovnosti a etnických faktorů je tématem, které vzbuzuje velkou pozornost kanadských sociologů. K význ. pracím z této oblasti patří kniha Johna Portera The Vertical Mosaic.
Canadian sociology sociologie canadienne kanadische Soziologie sociologia canadese
Literatura: Hiller, H.: The Canadian Sociology Movement: Analysis and Assessment. Canadian Journal of Sociology, 1979, č. 4; Ramu, G. N. – Johnson, St.: Introduction to Canadian Sociology. Toronto 1976.