Vzorek reprezentativní (MSgS)
vzorek reprezentativní (MSgS) je výsledkem statistického náhodného (pravděpodobnostního) výběru. Jen tak lze přísně kontrolovat a měřit reprezentativnost.
Společenské jevy se velmi často vyskytují ve velikém množství případů, tj. v několika stech tisících či miliónech. Například rodina, pracovní skupina, školní třída, posluchač rozhlasu nebo divák televize, to vše jsou společenské jevy vyskytující se ve velkém počtu. Zkoumat je všechny nelze. Statistické orgány provádějí jednou za deset let sčítání obyvatelstva, případně dalších skutečností (např. domů a bytů). To je velká a nákladná operace, která vyžaduje mnoho času. Informace o všech jednotkách poskytuje registrace obyvatelstva, porodů, sňatků atd. To všechno však nestačí. Proto je třeba provádět další výběrová šetření, např. o životní úrovni, využívání času, poslechu rozhlasu či televize a mj.
Matematická statistika poskytuje různé způsoby výběru, kterými lze získat poměrně malý výběrový soubor čili vzorek (o několika stech nebo tisíci jednotek), z něhož se dělají odhady na základní soubor (všechny případy v daném teritoriu, např. v jednom státě).
Reprezentativnost je základním gnoseologickým kritériem vazby mezi základním a výběrovým souborem. Má aspekt kvantitativní a kvalitativní. V prvním případě jde o to, aby vybraný vzorek (soubor) reprezentoval základní soubor v určitých proporcích hlavních znaků (např. podle pohlaví, věku atd.). V druhém případě jde především o podstatnost znaku, podle něhož hodnotíme reprezentativnost. Jinými slovy jde o to, zda zvolený znak, např. pohlaví, věk, vzdělání, socioprofesionální skupina aj. jsou v daném případě rozhodující při kontrole reprezentativnosti.
V žádném případě neexistuje reprezentativnost stoprocentní. Vždy zbývá nějaká možnost či pravděpodobnost chyby při výběru. Snižování výběrové chyby znamená zvětšovat výběrový soubor. Je třeba dobře zvážit, zda je to možné z praktických důvodů (např. podle počtu lidí v síti tazatelů, podle počtu rozhovorů, které lze provést atd.).
Výpočty k měření reprezentativnosti jsou poměrně dlouhé a složité. Lze však k tomu použít předem vypočtených tabulek nebo křivek (např. křivky Wilksovy), které umožňují jednoduše zhodnotit míru reprezentativnosti.
Výběrový soubor (vzorek) lze srovnat se základním souborem v některých vybraných znacích. Porovnávají se proporce obvykle podle pohlaví, věkových skupin, místa bydliště apod. Podle toho lze upravit složení souboru, což se děje před začátkem vlastního zjišťování. Lze upravit také výsledky výběrového zjišťování, pokud chyby nejsou příliš velké. K tomu se používá různých technik.
Reprezentativního vzorku (souboru) lze dosáhnout také kvótním výběrem. Přitom se nejprve vytvoří model příslušné populace (např. studentů středních škol — některé údaje jsou známy z běžných statistik), pak se v příslušných proporcích určuje počet vybíraných osob v příslušných kategoriích (např. počet studentů z všeobecně vzdělávacích, ekonomických či různých průmyslových škol). Kvótního výběru se používá především v sondážích veřejného mínění. Umožňuje pružný výzkum.
Porušení reprezentativnosti může nastat z různých příčin. První je ve špatně provedeném výběru. Druhá v návratnosti dotazníků. Při návratnosti nižší než 90 % původně odeslaných dotazníků hrozí nebezpečí porušení reprezentativnosti. Opakem reprezentativnosti je tendenčnost. Ta se může stupňovat až k pouhé ilustraci předem hotového záměru, kdy se vybírá objekt tak, aby vyhovoval a dokazoval určité fakty (viz výběrové metody v hesle statistika).