Znak (MSgS)
znak (MSgS). Vyjádření jednoduché informace o jednotlivých jedincích populace, která má být dále zpracována (např. „Jedinec číslo 815 má měsíční čistý příjem 1500 Kčs“, nebo „Tento jedinec projevil kulturní zájmy označené v kódovací tabulce kódem 3“). Je to funkce o jednom argumentu, kterým je jedinec (tato funkce přiřazuje jednoznačně každému argumentu určitou hodnotu). Oborem hodnot argumentu je populace. Znak může být kódovaný nebo nekódovaný. Hodnotou kódovacího znaku je kód, kterým bývá obvykle malé celé číslo. Obor hodnot kódovaného znaku se nazývá obor kódu znaku. Obor hodnot nekódovaného znaku se nazývá rozsah znaku. Každý kódovaný znak přísluší právě jednomu nekódovanému znaku. Každé hodnotě nekódovaného znaku přísluší určitá hodnota odpovídajícího kódovaného znaku.
Příklad nekódovaného znaku:
Prvý jedinec má barvu očí modrou
Druhý jedinec má barvu očí černou
Třetí jedinec má barvu očí modrou atd.
Znakem může být popsán (tj. jeho argumentem může být) kterýkoli jedinec populace. Oborem hodnot znaku jsou všechny možné barvy očí, např. modrá, černá aj.
Příklad kódovacího klíče:
Barva očí: modrá — kód 1, černá — kód 2, jiná — kód 3
Příklad odpovídajícího kódovaného znaku:
Číslo jedince: 1 — kód 1, 2 — kód 2, 3 — kód 1
Obor kódu znaku jsou čísla 1 až 3
Klasifikace znaků je rozdělení znaků podle určitých hledisek, např. rozdělení znaků na kvalitativní a kvantitativní; dále rozdělení kvantitativních znaků na ordinální a kardinální.
Kvantitativní znak je takový znak, u kterého má smysl otázka: Je hodnota znaku u jedince [math]A[/math] větší než hodnota znaku u jedince [math]B[/math]? Kvantitativní znak může být kardinální nebo ordinální (jinak číselný znak).
Kvalitativní znak je znak, který není kvantitativní (jinak: jmenný, nominální znak).
Kardinální znak je kvantitativní znak, u kterého má smysl otázka: Je rozdíl hodnot znaků jedince [math]A[/math] a jedince [math]B[/math] větší než rozdíl hodnot znaků jedince [math]C[/math] a jedince [math]D[/math]? (jinak: měřitelný znak).
Ordinální znak je kvantitativní znak, který není kardinální (jinak: pořadový znak).
Příklady znaků:
Kvalitativní znaky: barva oči, členství v Čs. sociologické společnosti, souhlas nebo nesouhlas s určitým tvrzením. Nemá smysl výrok, že modrá barva očí je větší než černá.
Kardinální znaky: výše měsíčního příjmu; počet dětí. Má smysl i výrok: „Měsíční příjem pana [math]X[/math]. se liší od příjmu pana [math]Y[/math], stejně jako příjmy jejich manželek.“
Ordinální znaky: prospěch při školní zkoušce (výborný, velmi dobrý, dobrý, neprospěl); postoj k pití alkoholických nápojů (piju často, piju zřídka, nepiju vůbec); umístění v závodě v běhu (na prvém, druhém, ... místě). Má smysl výrok, že výborný žák má lepší prospěch než velmi dobrý; nemá smysl výrok, že rozdíl mezi znalostmi výborného a velmi dobrého žáka je stejný jako mezi znalostmi velmi dobrého a dobrého žáka.
Podle klasifikace znaků se volí přípustné nasazení statistických technik a jejich interpretace.
Klasifikace znaků z tohoto hlediska nesouvisí s pojmy kvalitativní a kvantitativní metody, které obě mohou užívat všech druhů znaků.
Dále lze kvantitativní znaky dělit na spojité a nespojité. Spojitý znak může nabýt dvou různých hodnot, které se od sebe libovolně málo liší (např. věk). Nespojitý znak může nabýt jen konečného počtu hodnot (např. letopočet narození). Konečně lze nespojité znaky dělit na alternativní a množné. Alternativní znak může nabýt jedné ze dvou hodnot. Množný znak může nabýt jedné ze tří nebo více hodnot.