Evangelizace

Verze z 10. 12. 2017, 17:53, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (import na produkční server)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

evangelizace – proces šíření myšlenek evangelia („radostné zvěsti“) jako optimistického pojetí pozemského života, který se řídí morálními zásadami Nového zákona, bezvýhradnou vírou v Boha a láskou ke všem lidem. E. je zároveň rozšiřováním vlivu a prestiže křesťanství ve všech oblastech světa. Metody e. jsou podávání svědectví křesťanského života (řeholnictví), hlásání evangelia (kázání, osobní působení v mezilidské komunikaci) a misionářství. Objekty působení e. mohou být: 1. různé oblasti spol. života, jako je politika, kultura apod.; 2. různé soc. skupiny (rodina, mládež, trpící lidé aj.); 3. jednotlivci. Obsah, způsob a oblasti e. se hist. mění. Původně šlo o zakládání místních církví v nekřesťanských částech světa (tzv. e. vnější), později e. míří do církevních řad, které zamýšlí hlouběji evangelizovat nebo reevangelizovat, pokud podlehli sekularizaci (tzv. e. vnitřní). V 2. a 3. st., kdy e. prováděli laici, se evangelizovaly nejprve nejnižší soc. vrstvy. V konstantinovském období (po r. 313) a po zániku Římské říše (r. 476) byla e. prováděna již profesionály, tj. církví, a týkala se i šlechty. E. probíhala též v souvislosti se vznikem kolonií. V průběhu 19. a 20. st. se zakládají misijní společnosti, které e. řídí. Evangelizační záměry patří dnes i do rámce evangelikalismu, zvl. v USA.

evangelization évangélisation Evangelisierung evangelizzazione

-- Marie Suchánková