Denominace
denominace – (z lat. denominare = nazvat, pojmenovat) – institucionalizovaný náb. útvar, resp. samostatně organizovaná křesťanská církev, především protestantská. V am. s-gii je d. někdy přesněji specifikována jako zvl. typ náb. organizace, většinou menší, avšak odlišené od sekty, bez jejího separatistického charakteru, s profesionálně připravovaným duchovenstvem. Typický je pro d. též zájem o sekulární otázky (sekty jsou vůči sekulární společnosti nepřizpůsobivé). D. vzniká buď tak, že původně malé a organizačně jednoduché skupiny se rozrůstají a stávají se strukturovanějšími, procházejí procesem posunu od neformální k formální, institucionalizované podobě, nebo vzniká obráceným způsobem, diferenciací širších církevních struktur. Zdůrazňuje selektivní výběr členstva a otázky duchovní obrody. S-gicky je význ. otázka soc. zdrojů denominalismu. R. Niebuhr si všímá významu nacionalistických a rasistických idejí pro vznik černošských d. Institucionalizaci d. chápe jako přizpůsobování křesťanství určitému systému lidských hodnot. T. F. Hoult vysvětluje denominalismus jako důsledek populačních procesů, které vystavují lidské společenství vlivu nových kult. hodnot. Denominační náb. struktura odráží soc. diferenciaci a náb. formou vyjádřené a kult. podmíněné hodnotové orientace. Podle T. Parsonse jsou d. v am. společnosti výrazem toho, že náboženství se stává stále zřetelněji soukromou záležitostí jedince.
denomination dénomination Denomination, Glaubensgemeinschaft denominazione
Literatura: Niebuhr, R. N.: The Social Sources of Denominationalismus. New York 1929.