Autoprezentace

autoprezentace – (z řec. autos = sám; z lat. praesens = přítomný) – chování stylizované v souladu s pojetím sebe samého, resp. k vyvolání příznivého dojmu o sobě. A. úzce souvisí s pojetím já a fenomenologicky vyjadřuje sebepoznání a jeho projevy v chování subjektu. B. Wojciszek (1986) uvádí, že a. je teor. pojem denotující určité objektivně existující psych. struktury v mysli subjektu nezávisle na tom, zda si je subjekt těchto struktur vědom či nikoli, což znamená, že a. může být i nevědomá. Nevyjasněný zůstává vztah konceptu a. k pojmům sebepoznání, sebekoncepce, postoj k sobě samému, sebeoceňování (self-esteem W. Jamese). Podle Wojciszka je a. reprezentací vlastní osoby v sebepoznání (sebepojetí) i v jednání. Týž autor současně uvádí, že a. je jednou z nejčastěji aktivizovaných mentálních struktur. Kognitivní a behaviorální složky a. mají jednotnou bázi v informačních strukturách jako mechanismech regulace vztahů jedince ke skutečnosti a tvoří tak jednotu poznání a jeho instrumentálního použití. Rysy osobnosti se liší stupněm, v jakém jsou a. „nasyceny“, tj. sebestylizací, která se tak stává druhem

autopresentation autoprésentation Autopräsentierung autopresentazione

Literatura: Wojciszek, B.: Struktura „ja“, wartości osobiste i zachowanie. Wrocław, Warszawa, Kraków, Gdańsk, Łódź 1986.

Milan Nakonečný