Psychologika: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Herkner, W.'': Einführung in die Sozialpsychologie. Bern, Stuttgart, Wien 1975.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Herkner, W.'': Einführung in die Sozialpsychologie. Bern, Stuttgart, Wien 1975.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03

psychologika – způsob myšlení (souzení a usuzování), ve kterém se uplatňují určité psychol. tendence, které způsobují, že myšlení není v souladu s principy logiky (R. P. Abelson a M. J. Rosenberg, 1959). Používá se též termín paralogika (C. B. De Soto, 1968). Obecně vzato tu jde o logicky nepravdivé výroky, tj. o případy, v nichž jeden výrok nevyplývá logicky z druhých výroků. Již S. B. Sells (1936) a potom zejm. L. J. Chapman a J. P. Chapman (1959) zjistili řady typických chyb v logickém usuzování, zejm. v jednoduchém deduktivním úsudku (sylogismu), který je ovlivňován druhem premis v psychol. smyslu a nikoli formou jejich vztahu. Velmi charakteristická je zejm. tendence k nesprávnému obracení soudů, která byla nazvána principem psycho-logické symetrie: soud „všechna S jsou P“ je psychol. ekvivaltentní se soudem „všechna P jsou S“, ačkoli obrácení soudu je logicky možné jen u soudů obecně a částečně záporných, nikoli však u soudů obecně a částečně kladných (např. soud „všichni intelektuálové jsou nepraktičtí“ nelze obrátit na „všichni nepraktičtí lidé jsou intelektuálové“). Tato tendence platí také pro implikace (tj. vztah „jestliže-pak“ mezi dvěma výpověďmi), kde obrácení není rovněž logicky přípustné (např. „jestliže je někdo ukvapený, pak chybuje“, rovněž nelze obrátit), i když některé obrácené implikace mohou být empir. správné. Často se chybuje také v induktivním úsudku: „jestliže některá S jsou P, pak všechna P jsou S“ (C. Gilson a R. P. Abelson, 1965). Různé empir. zjištěné tendence v p. shrnul W. Herkner (1975).

psychologic psychologique PsychoLogik psicologica

Literatura: Herkner, W.: Einführung in die Sozialpsychologie. Bern, Stuttgart, Wien 1975.

Milan Nakonečný