Sondáž (MSgS)

sondáž (MSgS) je jednou z forem výzkumu, která používá statistického výběru (viz statistika) různého typu (viz vzorek reprezentativní) a pružné organizace pozorování k rychlému zjišťování určitých faktů, motivací apod.

Soubor, u něhož se provádí pozorování, může být vybrán náhodně, podle zásad teorie pravděpodobnosti, nebo na základě kvót. V prvním případě jde o sondáž probabilistickou, v druhém o sondáž empirickou. Náhodný výběr mívá několik stupňů (obvykle dva až tři). Kvótní výběr vyžaduje nějakou představu o skutečnosti, např. o posluchačích rozhlasu, televize atd. Z ní vychází stanovení základních kritérií a podle nich se stanoví kvóty výběru.

Účelem sondáží je odhadovat celou příslušnou populaci. Například při sondáži výběrového souboru posluchačů rozhlasu (řekněme 2000 osob) je účelem poznat na základě odhadu celou populaci posluchačů rozhlasu. Odhady s určitou mírou přesnosti jsou možné jen u náhodného výběru. V praxi se však často používá kvótního výběru, který sice přesné odhady neumožňuje, avšak je snadněji proveditelný.

Sondáž se váže většinou na síť tazatelů, kteří zajišťují návratnost dotazníků. To je nutné, aby nebyl porušen princip náhodnosti výběru nebo příslušné výběrové kvóty. Na jednoho tazatele připadá podle okolností tři až deset dotazovaných (respondentů). Důležitou okolností je to, zda a jak se tazatelé odměňují. Jako tazatelé jsou vhodní někteří lidé, např. učitelé, různí kulturní pracovníci, někteří odboroví funkcionáři.

Sondáže se používá při výzkumu veřejného mínění, ohlasu vysílání rozhlasu a televize, výzkumu některých otázek tisku (denního, týdenního i speciálních časopisů), filmu a divadla. Rozsáhlou oblastí, kde se sondáží využívá převážně, je výzkum trhu.

Miroslav Disman (?)