Zobrazení zdroje stránky Výběr prostý náhodný

<span id="entry">výběr prostý náhodný</span> – jeden z postupů [[výběr pravděpodobnostní|pravděpodobnostního výběru]], který zajišťuje, že všechny možné soubory o předem dané výběrové velikosti <math>n</math> mají stejnou pravděpodobnost realizace. Jednotky se vybírají vždy z celé [[opora výběru|opory výběru]] (seznamu jednotek souboru), a to tak, že vybraná jednotka se buď vrací do seznamu a v příštím kroku může být vybrána znovu, což je výběr s opakováním, nebo se ze seznamu vyjímá a dalšího kroku vybírání se už neúčastní, což je výběr bez opakování. Prakticky se ''v.p.n.'' provádí pomocí náhodných čísel z [[tabulky náhodných čísel]], tzv. pseudonáhodných čísel generovaných počítačem, nebo u menších souborů tahem z osudí. Pro velké populace jsou důsledky rozdílu mezi výběrem s opakováním a výběrem bez opakování zanedbatelné (klesají s podílem <math>f=n/N</math>, kde <math>N</math> = velikost základního souboru). Pro odhad průměrné hodnoty <math>\bar X</math> zákl. souboru se používá průměr <math>\bar x = \Sigma x_i/n</math>, jehož směrodatná chyba je <math display="inline">s.e.(x)=(1-f)(s/\sqrt n)</math> (pro výběr bez opakování <math>1-f</math> = korekce na konečný soubor, <math>s</math> = směrodatná odchylka proměnné <math>X</math> v zákl. souboru, která se odhaduje výběrovou směrodatnou odchylkou). Důležitou vlastností odhadů průměru, procenta a úhrnu je nevychýlenost (jejich očekávaná hodnota se rovná populační hodnotě a skutečný rozdíl je roven pouze náhodnému vlivu výběrové procedury). Spolu s odhadnutelností náhodné chyby to umožňuje konstruovat [[intervaly spolehlivosti]] a používat široké statist. instrumentárium odvozené z této vlastnosti. ''V.p.n.'' nemůže být realizován u velikých souborů s nejednotnými či separovanými částmi opor. Aplikace pro velké [[soubor základní|základní soubory]] je perspektivní u počítačových databází a evidencí. ''V.p.n.'' je považován za zákl. typ [[soubor výběrový|výběrového souboru]], který slouží za standard vzhledem k úplné rovnocennosti šancí pro různé kombinace prvků – proto se k němu poměřují ostatní typy výběru. ''Efekt výběrového plánu'' se definuje jako podíl variance odhadu tohoto plánu k varianci odhadu spočtené za předpokladu, že výběr vznikl jako prostý náhodný ([[efekt skupinkový|skupinkový efekt]], [[efekt stratifikační|efekt stratifikace]], efekt komplexního uspořádání). Efektivní velikost výběrového plánu (výběru) se definuje jako počet pozorování, který stačí nebo kterého je nutné dosáhnout u daného výběrového plánu, aby byla zajištěna stejná přesnost jako u ''v.p.n.'' Poměr efektivní velikosti a výběrového rozsahu se nazývá efektivita výběrového plánu.

<div class="translations">
<span lang="en">simple random sampling</span>
<span lang="fr">choix simple aléatoire</span>
<span lang="de">einfache Zufallauswahl</span>
<span lang="it">campionamento casuale semplice</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> viz [[šetření výběrová]].

''[[:Kategorie:Aut: Řehák Jan|Jan Řehák]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Řehák Jan]]
[[Kategorie:Metodologie/matematicko-statistické metody v sociologii]]
[[Kategorie:VSgS]]