Zobrazení zdroje stránky Práce fyzická a duševní

<span id="entry">práce fyzická a duševní</span> – zákl. hrubá dichotomizace [[práce]], resp. způsobu vykonávání pracovní činnosti, která se většinou zahrnuje pod [[obsah práce]], v marx. s-gii byla tradována jako [[charakter práce]]. Někdy se ve stejném smyslu hovoří o dichotomii práce manuální (od lat. manus = ruka) a duševní, což není zcela přesné, protože fyzické pracovní výkony se neprovádějí pouze rukama (viz ovládání nožních pák a celkovou svalovou námahu u většiny fyzických prací). ''P.f. a d.'' se identifikuje podle míry oduševnělosti, tj. stupně nároků na duševní činnost a (nebo) podle přítomnosti manuálních, resp. fyzických úkonů. ''P.f. a d.'' prakticky vytváří kontinuum, širokou škálu od převážně duševní až po převážně fyzickou práci podle míry přítomnosti obou prvků či výdeje fyzických nebo psych. sil. Úplné oddělení ''p.f. a d.'' je možné pouze modelově. V důsledku vývoje vědy a techniky a jejich uplatňování v pracovních procesech narůstá podíl duševní práce a jsou odstraňovány nejtěžší fyzické činnosti. Zároveň však mizí nebo se minimalizují některé specif. prvky duševní práce, spojené zejm. s tradičními [[řemeslo|řemesly]]. Poslední význ. fází tohoto trendu, který selektivně zdůrazňuje význam některých duševních úkonů a vede k tzv. [[intelektualizace práce|intelektualizaci práce]], je nástup [[automatizace]], [[robotizace]] a [[komputerizace]].

Odlišení ''p.f. a d.'' je tradičně hlavním (nejčastěji používaným) kritériem vymezení [[třída dělnická|dělnické třídy]], resp. ''dělníků'' v protikladu k ''úředníkům'', zaměstnancům či [[inteligence|inteligenci]] (též [[límečky modré|límečků modrých]] vůči [[límečky bílé|límečkům bílým]]). Operacionalizace těchto pojmů působí potíže, protože v praxi se uvažuje spíše o [[profese|profesích]], v nichž se často duševní a fyzická složka pracovní činnosti prolíná, v případě vymezení tříd se bere v úvahu i spol. postavení. V literatuře se většinou uvažuje o typických představitelích zmíněných [[skupina společenská|společenských skupin]]. ''P.f. a d.'' představují jiné typy nároků a nelze je z tohoto hlediska lineárně srovnávat. Každá má vlastní škálu náročnosti. Spol. bývá ale výše hodnocena práce duševní, zejm. proto, že její typické formy vyžadují většinou vyšší vzdělání. S-gické výzkumy potvrzují, že [[prestiž]] duševní práce je větší, v některých soc. teoriích se uvažuje o její nadřazenosti. Hodnotící vnímání rozdílů mezi ''p.f. a d.'' vede k ideologizaci kategorie. V bývalých social. systémech byla záměrně zdůrazňovaná vysoká hodnota fyzické práce v souvislosti s tezí o vedoucí úloze děl. třídy. Hmotná i morální stimulace s využitím všech propagandistických prostředků sloužila k budování prestiže profesí spojených s velkou fyzickou námahou (horníků, hutníků, stavařů). Skutečnost, že šlo pouze o vyzvedání vybraných profesí a překonávání vlivu tradičních kritérií hodnocení, způsobila, že nenastala preference fyzické práce jako takové. Na druhé straně řada tradičních duševních povolání ztratila zejm. díky malému finančnímu ohodnocení na prestiži, došlo k jejich [[degradace sociální|sociální degradaci]] (týkalo se to např. advokátů, učitelů, úředníků aj.). Dělení na ''p.f. a d.'' není zdaleka jediným používaným kritériem hodnocení práce, resp. spol. postavení z práce vyplývajícího. Významnější je výdělek a podíl na moci, který ta která práce přináší.

<div class="translations">
<span lang="en">manual and mental work, physical and intellectual labour</span>
<span lang="fr">travail manuel et intellectuel</span>
<span lang="de">manuelle und geistige Arbeit</span>
<span lang="it">lavoro manuale e intellettuale</span>
</div>

''[[:Kategorie:Aut: Havlová Jitka|Jitka Havlová]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Havlová Jitka]]
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
[[Kategorie:VSgS]]